Bezpilotní raketoplán X-37B je po rekordních 908 dnech zpět na Zemi

18.11.2022 - Stanislav Mihulka

Experimentální raketoplán X-37B poprvé vyletěl na oběžnou dráhu pod velením US Space Force. Je z toho další rekord v délce jeho pobytu na zemské orbitě

<p>Od roku 2010 již raketoplán X-37B urazil více než 1,3 miliardy mil (přes 2 miliardy kilometrů) a na oběžné dráze strávil 3 774 dnů. <em>(foto: Boeing, CC0)</em></p>

Od roku 2010 již raketoplán X-37B urazil více než 1,3 miliardy mil (přes 2 miliardy kilometrů) a na oběžné dráze strávil 3 774 dnů. (foto: Boeing, CC0)


Reklama

V posledních 12 letech jsme svědky pozoruhodných letů amerického experimentálního bezpilotního raketoplánu Boeing X-37B na zemskou orbitu. Původně patřil americkému letectvu, v současné sobě ho ale provozují vesmírné síly US Space Force. Raketoplán na první pohled připomíná staré dobré pilotované raketoplány Space Shuttle. X-37B je ale bezpilotní, a také zhruba stokrát lehčí než Space Shuttle. Na zemské orbitě tak může zůstávat mnohem delší dobu.

Program již řadu let přitahuje velkou pozornost – na rozdíl od NASA jsou vojenské úřady mnohem tajemnější a informace o přesných cílech projektu nechávají zcela bez odpovědi, případně se omezují jen na obecná tvrzení. Všeobecně se proto předpokládá, že Boeing X-37B má primárně vojenské a špionážní účely.

Šestý rekord v pořadí

V rámci své v pořadí již šesté mise, odstartoval raketoplán X-37B 17. května 2020 z floridské základny US Space Force Cape Canaveral Space Force Station. Během této mise byl poprvé vybaven servisním modulem ve tvaru prstence, který se nacházel v zadní části raketoplánu a poskytoval prostor řadě experimentů.

Raketoplán X-37B po návratu ze své v pořadí již šesté mise. (foto: U.S. Space ForceCC0)

Při pobytu na oběžné dráze raketoplán mimo jiné vypustil nízkorozpočtový 136 kilogramů vážící satelit FalconSat-8. Ten vyvinuli kadeti letecké akademie US Air Force Academy v Colorado Springs ve spolupráci s výzkumnými laboratořemi letectva Air Force Research Laboratory (AFRL). Podle dostupných informací, kterých není mnoho, měl satelit na palubě řadu zajímavých experimentů, včetně nového elektromagnetického pohonu nebo lehkého anténního systému. 

TIP: Další mise u konce a opět s rekordem: Utajovaný raketoplán přistál po 780 dnech

Podobně jako v předchozích případech byla i mise OTV-6 rekordní. Raketoplán, který přistál 12. listopadu 2022 v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě, strávil tentokrát ve vesmíru 908 dnů. Předchozí zápis byl o 128 dnů kratší. Od roku 2010 již raketoplán X-37B urazil více než 1,3 miliardy mil (přes 2 miliardy kilometrů) a na oběžné dráze strávil 3 774 dnů.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V aréně římského Kolosea bojovali vedle exotických zvířat také jezevčíci. (foto: Unsplash, Katie BernotskyCC0)

Věda
Příroda

Stepan Bandera v exilu spolupracoval s několika zpravodajskými službami, například s CIA, Brity i Západním Německem v pozici konzultanta na země za železnou oponou. Zemřel v roce 1959 v Mnichově po útoku kyanidem. Příkaz k jeho zavraždění vydal tehdejší nejvyšší představitel Sovětského svazu Nikita Chruščov. (foto: Wikimedia Commons, CC0 - kolorováno)

Historie

Florencie, kolébka renesance

Země: Itálie
Počet obyvatel: 366 tisíc
Vzdálenost z Prahy: 742 kilometrů (vzdušnou čarou); autem: 9 h 47 min (1 028 km)

Jméno metropole malebného Toskánska, založené římskými vojáky, znamená „Kvetoucí“. Největší rozkvět města nastal v období renesance, z nějž pochází i typická kupole nejikoničtější stavby Florencie: katedrály Santa Maria del Fiore. Stavba samotné budovy začala na konci 13. století, dokončení se však protáhlo. Nečekaným technickým problémem se ukázala výstavba obří kupole, s níž si dokázal poradit až Filippo Brunelleschi – kupole byla dokončena roku 1434. Florencií protéká řeka Arno, na níž stojí i jeden z nejslavnějších mostů světa, Ponte Vecchio. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Ropucha coloradská – její kůže a jed obsahují 5-MeO-DMT a bufotenin, halucinogenní tryptaminy. (foto: Wikimedia Commons, WildfeuerCC BY-SA 3.0 CZ)

Věda

Astrovan přepravující astronauty na start mise STS-135. (foto: NASA, Jim GrossmannCC BY 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907