Brazilští kapesní primáti: Velký příběh zlatých lvíčků

10.06.2019 - Marek Telička

Lvíček zlatý pochází z jihovýchodní Brazílie. Roztomilost a drobnost dospělých jedinců (váží kolem 600 gramů) předurčila tyto drobné primáty do role domácích mazlíčků, což málem vedlo k jejich vyhubení

<p>Lvíčkům zlatým zůstalo v Brazílii jen asi 2–5 % původního životního prostoru. Dnes je jejich výskyt omezen do tří malých oblastí tropického pralesa v jihovýchodní Brazílii.</p>

Lvíčkům zlatým zůstalo v Brazílii jen asi 2–5 % původního životního prostoru. Dnes je jejich výskyt omezen do tří malých oblastí tropického pralesa v jihovýchodní Brazílii.


Reklama

V letech 1991–1992 bylo ve volné přírodě napočítáno necelých 600 jedinců lvíčka zlatého (Leontopithecus rosalia), z nichž polovina žila v 55 rozptýlených skupinách ve čtrnácti různých oblastech. Jejich situace naštěstí nezůstala nepovšimnuta a brzy začali být zpět do přírody vypouštěni lvíčci odchovaní v zajetí. I tak dnes volně nežije více než 1 000 exemplářů. Díky intenzivním snahám o záchranu je tento druh v červeném seznamu IUCN zařazen „jen“ mezi ohrožené.

Lvíčci zlatí jsou aktivní zhruba 12 hodin z každého 24hodinového cyklu. Na začátku dne se krmí převážně ovocem, později se soustředí na lov hmyzu. V pozdním odpoledni se ukrývají do svých doupat, dutin ve kmenech stromů, jež jsou umístěné ideálně cca 10 metrů nad zemí. Místo spánku relativně často mění, aby zmátli predátory.

TIP: Sexuálně aktivní opičky ohrožují své příbuzné

Tlupy lvíčků mají kolem 2–8 členů, v nichž vládne přísná společenská hierarchie. Rozmnožovat se mohou jen dominantní samice, jimž ve výchově mladých pomáhají ostatní členové tlupy. Lvíčci zlatí totiž často porodí dvojčata, občas i trojčata nebo čtyřčata. Mladší členové skupiny tedy ztrácejí možnost mít vlastní potomky, ale získávají zkušenosti starostí o své mladší příbuzné.

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Nejstarší česky psaná věta pochází ze 13. století

Historie

Pylové alergie ovlivňují chování lidí všeho druhu

Věda

Čmelák mávne křídly sto dvacetkrát za vteřinu. V hmyzí říše jej v rychlosti kmitů předstihne kde kdo, lidé se k takové frekvenci ani nepřiblíží

Příroda

Připravovaná sonda Photon může vyrazit za orbitu

Vesmír

Časosběrný snímek startu balonové sondy pro měření ozonové vrstvy v Antarktidě

Věda

Velká část záběrů pochází ze záznamů námořních stíhacích letounů F-18 Hornet / Super Hornet. A jak tajemné stroje vypadají? Podle záběrů mají plochý, talířovitý tvar.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907