Čína úspěšně zahájila svou první misi k Marsu

24.07.2020 - Martin Reichman



Z čínského kosmického střediska Wen-čchang odstartovala včera ráno našeho času raketa Dlouhý pochod 5, která nasměruje k Marsu družici s přistávacím modulem a průzkumným vozítkem. Jde o první pokus Číny s přistáním na rudé planetě. K Marsu by sonda měla dorazit v únoru příštího roku.

Čínská mise je trojjediná – sestava se skládá z orbitální části a přistávacího modulu, který dopraví na Mars pojízdnou vědeckou laboratoř pro dlouhodobý průzkum povrchu rudé planety. Pro přistání čínského roveru byla předběžně vybrána dvě místa na povrchu Marsu: první se nachází v oblasti Chryse Planitia, poblíž přistání sond Viking 1 a Pathfinder (primární cílová plocha); druhé přistávací místo leží v oblasti Isidis Planitia, západně od Elysia Mons. Finální místo pro přistání bude vybráno až na základě průzkumu z marsovské oběžné dráhy.

Pokud se nestane něco neočekávaného, bude v únoru 2020 sonda Tchien-wen (Tianwen) navedena na eliptickou polární dráhu ve vzdálenosti 265 až 12 000 kilometrů. Po upřesnění místa pro přistání doje ke „seskoku“ přistávacího modulu a po jeho přistání bude uvolněna rampa, po které pojízdná laboratoř sjede na povrch rudé planety. Plánovaná životnost roveru je nejméně jeden marťanský rok.

TIP: Vesmírné ambice: Čína připravuje přistání lidské posádky na Měsíci

Marsovská mise je dalším krokem ambiciózního čínského vesmírného programu. Čína se po někdejším Sovětském svazu a po Spojených státech v roce 2003 stala teprve třetí zemí, která dokázala vlastními silami vynést na oběžnou dráhu kolem Země člověka. V roce 2008 první čínský kosmonaut vystoupil do volného prostoru a loni přistála nepilotovaná čínská vědecká sonda na málo prozkoumané odvrácené straně Měsíce. Pokud jde o Mars, stane se Čína teprve šestou zemí na oběžné dráze Marsu.


Další články v sekci