Dávná peruánská říše Huari používala k diplomacii alkoholické a halucinogenní nápoje

18.01.2022 - Stanislav Mihulka

Lidé říše Huari se zřejmě snažili naklonit si obyvatele obsazených území slavnostmi, na nichž se podával alkoholický nápoj s halucinogenními účinky


Reklama

Dávná předkolumbovská říše Huari se rozkládala v západní části dnešního Peru, od pobřeží Pacifiku až k vrcholkům And. Zahrnovala i území kultury Nazca s jejich slavnými geoglyfy. Huari vznikla kolem roku 500 našeho letopočtu a postupně splynula s významným centrem té doby Tiahuanacem, které s ní sousedilo na jihu. Kolem roku 800 ale přišel postupný úpadek a kolem roku 1000 říše Huari mizí z historie v kolotoči zmatků, násilností a bojů.

Archeologové, kteří pracují na lokalitě Quilcacampa, bývalé předsunuté pevnosti pozdního období říše Huari z 9. století, narazili během vykopávek na pozůstatky velkolepé hostiny. Z průzkumu objevených zbytků přesvědčivě vyplývá, že se na hostině popíjelo pivo z plodů pepřovce obecného (Schinus molle), do něhož byly přimíchána halucinogenní semena „vilca“ z lusků stromu Anadenanthera colubrina z čeledi bobovitých.

Omamné pivo

Vznikl tím velmi speciální nápoj, který zřejmě mezi účastníky „večírku“ navodil příjemně psychedelickou náladu. Bobulím v luscích Anadenanthera colubrina se někdy též přezdívá „kouzelné fazole“ – obsahují totiž bufotenin – halucinogenní alkaloid známý z výměšků ropuch, a také dimethyltryptamin (DMT) – další přírodní halucinogen podobný LSD nebo psilocybinu. 

Podle archeologů se akce nejspíš účastnili nejen příchozí z říše Huari, ale i místní lidé. Taková situace byla v té době nezvyklá – obvykle totiž platilo, že si tehdejší elita nechávala halucinogeny pro sebe. V jižním Peru byla navíc semena „vilca“ cennou komoditou, protože nejbližší stromy tohoto druhu byly vzdálené zhruba 400 kilometrů.

TIP: Amazonský psychedelický koktejl pomáhá v léčbě extrémních depresí

Odborníci se domnívají, že na sklonku vlády říše Huari halucinogeny přestaly být výsadou elity a posloužily v politice. Představitelé Huari se prostřednictvím omamného piva zřejmě snažili získat přízeň obyvatelstva na nově obsazených územích. Je to patrné i na architektuře Huari. Jak se říše rozrůstala, její architektura stále častěji zahrnovala i místa určená pro slavnosti.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Startup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas QuineCC BY-SA 2.0)

Věda
Zajímavosti

Chcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)

Vesmír

Ostrov Sokotra, kde se poddruhu Adenium obesum subsp. Socotranum daří, leží asi 240 km od pobřeží Somálska. Politicky je ovšem ostrov součástí Jemenské republiky. (foto: Shutterstock)

Příroda

Socha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben SkálaCC BY-SA 3.0)

Historie

Dědeček kakadu

Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.

Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ HarrisonCC BY-SA 4.0)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907