Dýchají jen povrchem těla: Proč je dobré ztratit plíce?

14.09.2016 - Zuzana Teličková

Vědci objevili v jihoamerické Guyaně nový druh obojživelného červora, který dokáže přežít na souši, i když nemá nosní dírky, plíce ani nohy

<p>Mločík protáhlý <em>(Plethodon glutinosus)</em> – Jeden z mnoha druhů mloků, kteří k životu nepotřebují plíce.</p>

Mločík protáhlý (Plethodon glutinosus) – Jeden z mnoha druhů mloků, kteří k životu nepotřebují plíce.


Reklama

Až donedávna se biologové domnívali, že z obojživelníků nepotřebují ke svému životu plíce pouze mloci, pak ale byli objeveni další dva živočichové, kteří se bez nich také obejdou. V roce 1995 nahlásila skupina biologů výskyt zvláštního vodního červora dlouhého asi 70 cm a roku 2008 byla na Borneu objevena maličká žába, která dýchá pouze kůží. Nový druh červora nazvaný latinsky Caecilita iwokramae je však od obou zmíněných tvorů velmi odlišný. Žije na souši a měří pouhých 11 cm.

Vědci soudí, že živočichové bez plic jsou pravděpodobně vždy drobní, protože malý vzrůst zvyšuje poměr plochy porézní kůže vůči tělesné hmotnosti a tvor tak může ze vzduchu přijímat větší množství kyslíku.

Proč se však u těchto živočichů přestaly vyvíjet plíce není vědcům jasné. Podle Marvalee Wakea, evolučního biologa z University of California, je možné, že ztrátou plic se jim podařilo změnšit objem těla, takže se dokáží snáze ukrýt pod zem.

TIP: Galerie obojživelných šperků aneb Žabí klenoty vody i pevniny

Tato teorie však nevysvětluje, proč o plíce přišly také žáby či červoři žijící ve vodě. Vědci se domnívají, že při bližším zkoumání obojživelníků najdou ještě další druhy, u nichž postupem času plíce zanikly, a doufají, že najdou odpověď na otázku, proč tomu tak je.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Američtí vědci dočasně napojili prasečí ledvinu na člověka a sledovali její fungování. Jde o další krok ve výzkumu možnosti využívat jednou zvířecí orgány při transplantacích, které zachrání lidský život.

Věda

Johanka z Arku během korunovace krále Karla VII. v katedrále v Remeši. Obraz francouzského malíře Jeana Auguste Dominique Ingrese z roku 1854.

Historie

Hrozba chemických zbraní se nad vojáky i civilisty vznáší od doby první světové války, kdy byly masově nasazeny na téměř všech frontách.

Válka

Za celou historii lidstva jsme vědomě pozorovali přechod Venuše přes Slunce jen sedmkrát. Takto přešla Venuše přes vycházející Slunce 6. června 2012.

Vesmír

Hejno plameňáků se seskupilo a vytvořilo na hladině jezera Bogoria v západní Keni útvar, který připomíná srdce. Chtějí nám růžový jedinci něco sdělit?

Zajímavosti
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907