Egyptské stopy v Čechách a na Moravě: Kam u nás vyrazit za mumiemi?

30.05.2021 - Naďa Reviláková

Chcete spatřit na vlastní oči egyptskou mumii? Nemusíte se vydávat na cestu do zámoří. Pár jich našlo místo svého posledního odpočinku také v Čechách či na Moravě a mnohdy s pestrou minulostí...

<p>Mumiím se v minulosti přisuzovala síla téměř zázračná. Lidé věřili, že prášek z rozemleté mumie hojí rány a zlomeniny, vrací sílu a potenci a slouží také jako afrodisiakum.</p>

Mumiím se v minulosti přisuzovala síla téměř zázračná. Lidé věřili, že prášek z rozemleté mumie hojí rány a zlomeniny, vrací sílu a potenci a slouží také jako afrodisiakum.


Reklama

Je jich dohromady osmnáct. Většina odpočívá ve sbírkách Národního muzea v Praze. Těch je celkem jedenáct – deset v Náprstkově a jedna v Přírodovědeckém muzeu. Nejsou však běžně k vidění. Spatřit je tak můžete v rámci výstav. Tři mumie se nachází v pražském Hrdličkově muzeu člověka. Jedna na zámku v  Kynžvartu. Ale za mumiemi se můžete vydat i na Moravu. Třeba na hrad Buchlov či na zámek v Moravské Třebové. V dřívějších dobách se s nimi čile obchodovalo po celém světě. A mumie zdaleka nesloužily jen k tomu, aby na nich spočinulo oko zvědavého diváka. Dovedete si představit, že byste takovou mumii mohli jíst? Naši předkové ano. 

Rudolfovi ztracení umrlci

Mumie, které dodnes můžeme spatřit v českých sbírkách, se k nám dostaly nejdříve na konci 18. století. To však neznamená, že k nám z Egypta necestovaly už dříve. Doloženy je máme minimálně z dob Rudolfa II. Také v jeho vlastnictví bychom nějakou tu mumii našli. A egyptského nebožtíka nejspíš měl i další milovník starého Egypta, Petr Vok z Rožmberka. Podle dobových zápisů byl na jeho třeboňském zámku „jeden mrtvý ve dvou modře malovaných almarách se zlatými pruhy“

Do dnešních dnů se nám ale naše nejstarší egyptské mumie nedochovaly. Tehdejší zvědavci je totiž často rozmotali a mumifikované tělo se poté v poměrně krátké době rozložilo. V případě Rudolfových sbírek je také doloženo, že minimálně jedna mumie se stala válečnou kořistí švédských vojsk. Potkal ji tak stejný osud, jako třeba Ďáblovu bibli a další památky. Na konci třicetileté války doputovala až do Uppsaly, někdejšího švédského hlavního města. A jaké egyptské mumie při svých toulkách po českých a moravských památkách můžete spatřit dnes?

Půvabná paní domu 

Na zámku v Moravské Třebové odpočívá dokonce egyptská princezna. Pravda je, že nejspíš ve skutečnosti o žádnou princeznu nešlo. Ale „princezna Hereret“ zní daleko zajímavěji. Díky nedávným podrobnějším výzkumům skutečně víme, že jde o mumii mladé ženy. Zemřela mezi dvacátým a třicátým rokem života. Narodila se v době 22. dynastie, tedy mezi léty 945 až 715 před naším letopočtem. Po téměř tři tisíciletí odpočívala u města Lahún jižně od Káhiry. A co víc, dokonce jí můžeme pohlédnout do tváře! Tedy ne přímo mumii, ta je schovaná pod dobovým „obalem“, tzv. kartonáží. Vidět můžeme samotnou Hereret v dobách její původní krásy. Pomocí počítačové tomografie totiž vznikl 3D model jejího obličeje.

A jak se tato egyptská mumie do Moravské Třebové dostala? Za to může newyorský obchodník Ludwig Holzmeister. Zakoupil ji i se sarkofágem přímo v Egyptě v roce 1912 a daroval ji muzeu ve svém rodném městě, Moravské Třebové. 

Obal, který mumii chrání, je na ní to nejcennější. Tento „obleček“ má jako jediná ze všech mumií, které se u nás dochovaly. Kartonáž sestává z obinadel, zbytků papyrů, dřeva a štukovací omítky. Právě z ní také známe jméno Hereret, což česky znamená Květina. A víme rovněž, že nosila titul „paní domu“. Nejspíš tedy byla vdaná a vedla domácnost. Kromě kartonáže mumii chránily dvě rakve z cedrového dřeva, které jsou ozdobené kresbami. A co z výzkumů její mumie víme ještě? Například to, že ji bolely zuby. Levou část chrupu má totiž daleko více opotřebovanou, než pravou. Takže si ji nejspíš kousáním na levé straně šetřila.  

Strážce pokladu

Zámek Kynžvart se může pochlubit hned dvěma egyptskými mumiemi. Spatřit je můžete v kabinetu kuriozit. A že nejde o mumie jen tak ledajaké. Ta první patří knězi Kenamúnovi, který byl strážce pokladů faraóna Thutmose III. Ta druhá patří také knězi, Pentahutresovi, který žil o něco později. Obě mumie odpočívají ve svých původních rakvích. A jak se společně s dalšími staroegyptskými památkami do Kynžvartu dostaly? 

V roce 1825 je daroval kancléři Metternichovi pro jeho kynžvartské muzeum egyptský místokrál Muhammad Ali. Ten s egyptskými památkami s oblibou obchodoval, nebo jimi obdarovával evropské potentáty. Proč? Přece aby získával spojence ve vyšších kruzích. To byl i tento případ. I proto je považovaný za prvního vykradače egyptských hrobek v moderní egyptologii. 

Žena nebo muž s poprsím?

Jak se ocitla egyptská mumie na hradě Buchlově? Říká se, že šlo o poněkud morbidní svatební dar. To však může být jen pověst. Jisté je, že ji v první polovině 19. století přivezl Josef Vratislav z Mitrovic ze svých cestovatelských výprav a daroval ji svému švagrovi a majiteli buchlovského panství Zikmundu I. Berchtoldovi. A jde o vůbec nejdéle vystavovanou mumii u nás.

Také ona, stejně jako její další kolegyně, prošla nedávno podrobným výzkumem pomocí počítačové tomografie. Přinesl zajímavá zjištění. Například vyvrátil, že by v dřevěné rakvi odpočíval muž, jak tvrdily výzkumy v sedmdesátých letech minulého století. Doboví balzamovači si dali s tělem skutečně práci. Použili na ně nebývalé množství obvazů a pryskyřice. Z obinadel má dokonce pečlivě vymodelovaná ňadra. A proč i přes to byla dříve mumie v podezření, že by mohlo jít o muže? Kupodivu z muzejních sbírek po celém světě jsou známi případy mužských mumií, které mají také vymodelované poprsí z textilu.

Pohřbená mumie

V našich sbírkách máme osmnáct mumií, ale ještě v polovině minulého století jich bylo dvacet. Kam se zbývající dvě poděly? Jedna z nich byla omylem pohřbena. Kuriózní příběh se odehrál v Kraslicích, kde po odsunu sudetských Němců zrušili německé muzeum. Jeho sbírky uložili na půdu místního národního výboru. V roce 1954 se pak jeden pracovním MNV rozhodl, že mumifikované tělo, které ke sbírce patřilo, nechá pohřbít. A po domluvě s místním hrobníkem tak skutečně učinil.

Co ho k tomu vedlo? Na to se ptali také pracovníci Náprstkova muzea, které o události informovala dcera bývalého ředitele kraslického muzea. Dostali jasnou odpověď. Údajná egyptská mumie není vůbec žádná egyptská mumie, ale tělo místního továrníka. Ten byl údajně vášnivý milovník egyptských památek. V závěti měl dokonce určit, aby jeho tělo nechali po smrti mumifikovat ve stylu starověkého Egypta a odkázal je do sbírek místního muzea.

Tuhle fámu se však záhy podařilo vyvrátit. Podle očitých svědků byl pan továrník po své smrti pohřben zcela standardním způsobem do hrobky na pražských Olšanech. V půdě kraslického hřbitova se tedy ocitla pravá a nefalšovaná egyptská mumie. Co zbývalo, než ji znovu vykopat? Jenže dotyčného hrobníka mezitím za trest přeložili jinam. Protože nikdo jiný netušil, kde mumie odpočívá, podařilo se ji nalézt až napočtvrté. Tím však ještě není všem peripetiím konec.

Nastal totiž problém, jak mumii dopravit do Prahy. Náprstkovo muzeum mělo ke vší smůle v té době porouchaný automobil a místní nemocnice odmítla z hygienických důvodů poskytnout jiný dopravní prostředek. Mumii tak uložili v místní kapli a do Prahy se dostala až v březnu 1955. V Náprstkově muzeu pak už jen egyptolog prof. František Lexa konstatoval, že mumie je nenávratně poškozená. Ze všeho nejlepší prý bude, když ji raději zpopelní. Ve sbírkách Národního muzea se tak dochovala jen rakev nešťastného Egypťana. 

Zazděná nevěrnice?

Další egyptská mumie odpočívala léta zazděná v kryptě poběžovického zámku. Když kryptu náhodou v roce 1970 odkryli a objevili v ní tělo, padlo podezření na bývalého majitele panství. Nechal zde snad zazdít svoji nevěrnou manželku? Přivolaný lékař však konstatoval, že tělo je ještě o nějakých pár set let starší, než by odpovídalo zámecké paní.

TIP: Jak se dělá mumie: Pohřební rituál, který měl vést k nesmrtelnosti

A jak se do poběžovické krypty ostatky starého Egypťana dostaly? Majitel zámku je zakoupil ve třicátých letech v Berlíně. Když se válka blížila ke konci, ukryl mumii do spolehlivé skrýše před postupujícími vojáky. Po válce byl však zámek konfiskován a k pozdějšímu vyzvednutí mumie už nedošlo.

Mumie v prášku

Mumiím se v minulosti přisuzovala síla téměř zázračná. Lidé věřili, že prášek z rozemleté mumie hojí rány a zlomeniny, vrací sílu a potenci a slouží také jako afrodisiakum. Tento „lék“ jste mohli zakoupit v lékárnách ještě v 19. století. Takový prášek z mumie dodnes uchovává Barokní lékárna v Kuksu.

TIP: Lidská krev, trus i pot oběšenců: Když se z mrtvol vyrábějí léky

Také jednu z mumií, uloženou v Náprstkově muzeu, málem postihl podobný osud. Na přelomu 18. a 19. století jej vlastnil pražský lékárník Václav Barka. Mumii vystavoval ve výloze a postupně z ní od nohou odřezával vyschlou tkáň, kterou mlel na prášek. Naštěstí ji nestačil takto zpracovat celou, mumie tak přišla „pouze“ o nohy.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kráter v arizonské poušti, dnes označovaný jako Barringerův, se stal první strukturou vědecky identifikovanou coby důsledek dopadu kosmického tělesa.

Zajímavosti

S větrem o závod

autor: Graeme Obree | model: Beastie

Beastie – anglicky „bestijka“ – je tzv. prone bike, tedy kolo, na němž se za jízdy leží břichem k zemi. Tento konkrétní model patří závodníkovi Graememu Obreemu, který si ho sám navrhl i sestavil a dál si k němu nechal vyrobit speciální aerodynamickou slupku s průčelím. S futuristicky vyhlížejícím strojem se pak v roce 2013 zúčastnil závodu World Human Powered Speed Championships v nevadské poušti, kde se mu povedlo zdolat rychlostní rekord v kategorii prone bike: Svoji Beastie „vybičoval“ k rychlosti 91,12 km/h. (foto: Profimedia)

Revue
Historie

Meganosorožec Paraceratherium linxiaense v krajině svrchního oligocénu.

Věda

Není neobvyklé, že například rypouši a tučňáci obývají stejné prostory.

Příroda
Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907