Experimentální genová terapie prodloužila život myší téměř o polovinu

14.05.2022 - Stanislav Mihulka

Budeme žít do 150 let? Nový výzkum ukázal, že experimentální genová terapie prodloužila život laboratorním myším téměř o polovinu

<p>Zásah do chromozomů myší jim prodloužil život téměř o polovinu.</p>

Zásah do chromozomů myší jim prodloužil život téměř o polovinu.


Reklama

DNA s genetickou informací je v lidské buňce rozporcována do 46 chromozomů. Koncové části chromozomů, takzvané telomery, jsou tvořeny sekvencemi DNA, které nekódují geny. Když se lidské buňky dělí, dělí se i chromozomy. Při tomto dělení ale dochází ke zkracování telomerů. Tento proces zároveň těsně souvisí se stárnutím a rozvojem řady chorob.

Co kdybychom ale dokázali ochránit telomery před jejich zkracováním? Právě o to usiloval americký genetik a molekulární inženýr George Church z Harvardu s týmem spolupracovníků. Badatelé vyvinuli experimentální genovou terapii, která u pokusných myší zastavila zkracování telomer a prodloužila jim život o 41 procent.

Chromozomy a stárnutí

Jedním z hlavních důvodů zkracování telomer je pokles aktivity enzymu telomerázy, který je zodpovědný za udržování délky telomer. Telomeráza je vlastně celý enzymatický komplex, jehož klíčovou složkou je enzym, kterému se říká telomerázová reverzní transkriptáza (TERT). Terapie harvardských vědců spočívá v aktivaci telomerázy pomocí enzymu TERT. Takto „vybuzená“ telomeráza pak opětovně prodlužuje zkrácené telomery.

TIP: Nečekaná pomoc: Větší počet potomků může chránit proti stárnutí

Vědci vložili enzym TERT do upravených cytomegalovirů a s jejich pomocí enzym posílali do různých orgánů myší. V některých orgánech, například v ledvinách, došlo k opětovnému prodloužení zkrácených telomer chromozomů. Výsledkem experimentu bylo, že myši, do nichž byl vkládán enzym TERT, žily podstatně déle. Výsledky také ukázaly, že léčba pomohla zabránit vypadávání srsti a zlepšila motorickou aktivitu a koordinaci zvířat. Důležitou a pozitvní zprávou je, že použití enzymu TERT nevedlo u myší ke vzniku nádorů. Budoucí výzkum by měl podle vědců ukázat, zda lze podobných výsledků dosáhnout i u lidí.

 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Úlomek dvanáctistěnu nalezený v belgické provincii Limburk. (foto: Flanders Heritage Agency, Kris VandevorstCC BY 4.0)

Věda

Stalinova pohřbu se zúčastnil i československý prezident Klement Gottwald, jemuž se však cesta do Moskvy stala osudnou. Následkem letu u něj totiž došlo k protržení výdutě srdeční aorty. Zemřel devět dnů po Stalinovi, což bylo propagandisticky využito jako „smrt žalem“. (foto: Profimedia/ČTK)

Historie

Simulace planet obíhajících kolem celých dvojhvězd ukázaly, že obyvatelné mohou nejspíš být v případě, kdy obíhají relativně blízko výrazně nestejných hvězd. (ilustrace: NRAO/AUI/NSF, S. DagnelloCC BY-SA 4.0)

Vesmír
Revue

Krkavec přichází ke kohoutovi bažanta obecného (Phasianus colchicus), který se nečekaně objevil nedaleko újedi. Kohout překvapivě podniká jako první výpad proti krkavci. (foto: Karel Svašek - se souhlasem k publikování)

Příroda

Raketoplán Challenger během startu 28. ledna 1986. Jen o pár sekund později došlo k fatálnímu selhání, které vedlo ke zkáze a rozpadu celého stroje. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907