Fascinující mořští giganti: Pět bezobratlých obrů z hlubin

12.11.2022 - Vladimír Socha

V průběhu dějin osídlila lidská obrazotvornost nedostupné hlubiny moří a oceánů děsivými Krakeny. Skutečnost však není o nic méně pozoruhodná a rozlehlý oceán stále ukrývá rozmanitá fantasticky vyhlížející stvoření, a to i v případě, že zůstaneme u bezobratlých

<h3>Žahavý talíř </h3><p>Nejdelším dnes žijícím živočichem kupodivu není žádná z velryb, ale medúza známá jako <strong>talířovka obrovská</strong> <em>(Cyanea capillata)</em>. Tento mořský žahavec se vyskytuje především v chladných vodách Severního ledového oceánu, Atlantiku a Pacifiku a jeho systematická příslušnost a množství druhů či poddruhů je stále předmětem sporů. <strong>Ačkoliv klobouky talířovek běžně nepřesahují průměr zhruba 50 centimetrů, u rekordního exempláře, zaznamenaného roku 1865 na východě Spojených států, naměřil slavný přírodovědec Luis Agassiz mnohem větší rozměry. Talíř vyplaveného obra měřil v průměru 2,3 metru a celková délka živočicha údajně přesahovala 36,6 metru</strong>. Délkou tak o několik metrů překonává i největšího kytovce plejtváka obrovského.</p><p>Ještě delší než talířovka obrovská měla údajně být pásnice <strong>pásmovka velká</strong> <em>(Lineus longissimus)</em>, dravý bezobratlý živočich s velmi dlouhým elastickým tělem, jenž obývá především evropské pobřeží Atlantiku. Nepotvrzené údaje hovoří až o délce kolem 55 metrů, reálnější jsou však odhady zhruba třicetimetrových pásmovek.<em> (foto: Shutterstock)</em></p>

Žahavý talíř 

Nejdelším dnes žijícím živočichem kupodivu není žádná z velryb, ale medúza známá jako talířovka obrovská (Cyanea capillata). Tento mořský žahavec se vyskytuje především v chladných vodách Severního ledového oceánu, Atlantiku a Pacifiku a jeho systematická příslušnost a množství druhů či poddruhů je stále předmětem sporů. Ačkoliv klobouky talířovek běžně nepřesahují průměr zhruba 50 centimetrů, u rekordního exempláře, zaznamenaného roku 1865 na východě Spojených států, naměřil slavný přírodovědec Luis Agassiz mnohem větší rozměry. Talíř vyplaveného obra měřil v průměru 2,3 metru a celková délka živočicha údajně přesahovala 36,6 metru. Délkou tak o několik metrů překonává i největšího kytovce plejtváka obrovského.

Ještě delší než talířovka obrovská měla údajně být pásnice pásmovka velká (Lineus longissimus), dravý bezobratlý živočich s velmi dlouhým elastickým tělem, jenž obývá především evropské pobřeží Atlantiku. Nepotvrzené údaje hovoří až o délce kolem 55 metrů, reálnější jsou však odhady zhruba třicetimetrových pásmovek. (foto: Shutterstock)

<h3>Obří mořský tank</h3><p>Stejnonožci jsou řádem korýšů, jejichž zástupce dobře známe v podobě malých stínek a svinek, žijících i na našich zahradách a v kamenných zídkách. V mořských hlubinách bychom ale našli také jejich obřího příbuzného, jenž svými parametry skutečně budí respekt. Jmenuje se <strong>batynomus obrovský</strong> <em>(Bathynomus giganteus)</em> a žije především v Mexickém zálivu a v Karibském moři v hloubkách od 310 do 1 800 metrů. <strong>Největší jedinec, jehož rozměry byly vědecky ověřeny, dosahoval délky rovných 50 centimetrů. V roce 2010 se ale v médiích objevila zpráva o údajném rekordním jedinci, který byl dlouhý dokonce 76 centimetrů</strong>.</p><p>Největším rozpětím nohou ze všech mořských členovců disponuje <strong>velekrab japonský</strong> <em>(Macrocheira kaempferi)</em>. Nejvyšší udávané rozměry činí 3,7 až 4 metry v rozpětí a hmotnost 19 kilogramů, tyto údaje ale nejsou vědecky ověřené.<em> (foto: Shutterstock)</em></p>

Obří mořský tank

Stejnonožci jsou řádem korýšů, jejichž zástupce dobře známe v podobě malých stínek a svinek, žijících i na našich zahradách a v kamenných zídkách. V mořských hlubinách bychom ale našli také jejich obřího příbuzného, jenž svými parametry skutečně budí respekt. Jmenuje se batynomus obrovský (Bathynomus giganteus) a žije především v Mexickém zálivu a v Karibském moři v hloubkách od 310 do 1 800 metrů. Největší jedinec, jehož rozměry byly vědecky ověřeny, dosahoval délky rovných 50 centimetrů. V roce 2010 se ale v médiích objevila zpráva o údajném rekordním jedinci, který byl dlouhý dokonce 76 centimetrů.

Největším rozpětím nohou ze všech mořských členovců disponuje velekrab japonský (Macrocheira kaempferi). Nejvyšší udávané rozměry činí 3,7 až 4 metry v rozpětí a hmotnost 19 kilogramů, tyto údaje ale nejsou vědecky ověřené. (foto: Shutterstock)

<h3>Gigantický pojídač planktonu</h3><p>Největším žijícím zástupcem mlžů je kolosální druh <strong>zéva obrovská</strong> <em>(Tridacna gigas)</em>. Obývá korálové útesy Indického a Tichého oceánu v hloubkách do 20 metrů. <strong>Největší zaznamenaný jedinec byl objeven roku 1817 u pobřeží Sumatry a na délku měřil 137 centimetrů. Jeho celková hmotnost byla odhadnuta zhruba na 250 kilogramů.</strong> Nejtěžší exemplář byl však objeven roku 1956 u japonských ostrovů a jeho hmotnost činila při délce 115 centimetrů celých 333 kilogramů. Běžně ale dosahují zévy obrovské rozměrů od 50 do 80 centimetrů. Jejich velikost a růstové možnosti značně ovlivňují metabolické faktory, jako je dostupnost potravy (živí se řasami a planktonem) a prostupujícího slunečního světla.</p><p>Největším žijícím plžem je druh <strong>trumpetovka australská</strong> <em>(Syrinx aruanus)</em> z čeledi vázovkovitých, jejíž ulita dosahuje maximální délky 72,4 centimetru a hmotnosti kolem 18 kilogramů. Existují také informace o ulitě dlouhé až 91 centimetrů, ty však nejsou ověřené<em>. (foto: Shutterstock)</em></p>

Gigantický pojídač planktonu

Největším žijícím zástupcem mlžů je kolosální druh zéva obrovská (Tridacna gigas). Obývá korálové útesy Indického a Tichého oceánu v hloubkách do 20 metrů. Největší zaznamenaný jedinec byl objeven roku 1817 u pobřeží Sumatry a na délku měřil 137 centimetrů. Jeho celková hmotnost byla odhadnuta zhruba na 250 kilogramů. Nejtěžší exemplář byl však objeven roku 1956 u japonských ostrovů a jeho hmotnost činila při délce 115 centimetrů celých 333 kilogramů. Běžně ale dosahují zévy obrovské rozměrů od 50 do 80 centimetrů. Jejich velikost a růstové možnosti značně ovlivňují metabolické faktory, jako je dostupnost potravy (živí se řasami a planktonem) a prostupujícího slunečního světla.

Největším žijícím plžem je druh trumpetovka australská (Syrinx aruanus) z čeledi vázovkovitých, jejíž ulita dosahuje maximální délky 72,4 centimetru a hmotnosti kolem 18 kilogramů. Existují také informace o ulitě dlouhé až 91 centimetrů, ty však nejsou ověřené. (foto: Shutterstock)

<h3>„Osmiruký“ hlavonožec</h3><p>Největší dnes žijící chobotnicí je druh s přiléhavým jménem <strong>chobotnice velká</strong> <em>(Enteroctopus dofleini)</em>. Tento hlavonožec obývá severní oblasti Tichého oceánu a v minulosti byl inspirací mnoha legend a bájí (včetně příběhů o napadnutí lodí a jejich stažení pod hladinu). V<strong>e skutečnosti dosahují tyto chobotnice mnohem menších rozměrů – v průměru váží kolem 15 kilogramů a i s chapadly jsou dlouhé asi 4 metry. Rekordní exemplář byl však mnohem větší a při délce chapadel 9,8 metru vážil odhadem 272 kilogramů</strong>. Ověřený je nicméně až druhý nejvyšší údaj, a to chobotnice s chapadly o délce 8,5 metru a hmotností 198 kilogramů. Tyto údaje jsou ovšem zcela výjimečné, protože v posledních letech nebyl zaznamenán případ jedince těžšího než zhruba 70 kilogramů.</p><p>Největším velikostním rivalem chobotnice velké je <strong>chobotnice kosmopolitní</strong><em> (Haliphron atlanticus)</em>, která dosahuje maximální délky kolem 3,5 metru a hmotnosti asi 75 kilogramů. Největší přímo změřený a zvážený exemplář však měřil „pouze“ 2,9 metru a vážil 65 kilogramů.<em> (foto: Shutterstock)</em></p>

„Osmiruký“ hlavonožec

Největší dnes žijící chobotnicí je druh s přiléhavým jménem chobotnice velká (Enteroctopus dofleini). Tento hlavonožec obývá severní oblasti Tichého oceánu a v minulosti byl inspirací mnoha legend a bájí (včetně příběhů o napadnutí lodí a jejich stažení pod hladinu). Ve skutečnosti dosahují tyto chobotnice mnohem menších rozměrů – v průměru váží kolem 15 kilogramů a i s chapadly jsou dlouhé asi 4 metry. Rekordní exemplář byl však mnohem větší a při délce chapadel 9,8 metru vážil odhadem 272 kilogramů. Ověřený je nicméně až druhý nejvyšší údaj, a to chobotnice s chapadly o délce 8,5 metru a hmotností 198 kilogramů. Tyto údaje jsou ovšem zcela výjimečné, protože v posledních letech nebyl zaznamenán případ jedince těžšího než zhruba 70 kilogramů.

Největším velikostním rivalem chobotnice velké je chobotnice kosmopolitní (Haliphron atlanticus), která dosahuje maximální délky kolem 3,5 metru a hmotnosti asi 75 kilogramů. Největší přímo změřený a zvážený exemplář však měřil „pouze“ 2,9 metru a vážil 65 kilogramů. (foto: Shutterstock)

<h3>Soupeř a potrava vorvaňů</h3><p>Nejdelším známým bezobratlým živočichem poněkud „většího tělesného objemu“ a zároveň jedním z největších měkkýšů je <strong>krakatice obrovská</strong> <em>(Architeuthis dux)</em>. <strong>Největším udávaným rozměrem tohoto hlavonožce</strong> (pocházejícím již z roku 1879)<strong> je celková délka pláště i chapadel 17,37 metru. Opět se však jedná o extrémně vysoký údaj, protože v moderní vědecké literatuře neexistuje potvrzený jedinec s délkou nad 12 metrů</strong>. Rovněž hmotnost 907 kilogramů, uváděná u původního rekordu, je diskutabilní, protože druhý nejvyšší naměřený údaj činí „jen“ 317,6 kg a 95 % všech naměřených údajů dokonce nepřekračuje 250 kg. Jelikož je k dispozici 75 údajů o celkové délce, 167 údajů o délce pláště a 95 údajů o hmotnosti, je výskyt extrémně velkých jedinců s délkou nad 15 metrů jistě zcela výjimečný.</p><p>Nejtěžším hlavonožcem je jiný druh obří krakatice, <strong>kalmar Hamiltonův</strong> <em>(Mesonychoteuthis hamiltoni)</em>. Ačkoliv nejvyšší údaj o jeho celkové délce dosahuje „jen“ hodnoty 5,4 metru, ověřená hmotnost činí až 495 kilogramů. <em>(ilustrace: Smithsonian, Mike Goren, CC BY 4.0)</em></p>

Soupeř a potrava vorvaňů

Nejdelším známým bezobratlým živočichem poněkud „většího tělesného objemu“ a zároveň jedním z největších měkkýšů je krakatice obrovská (Architeuthis dux). Největším udávaným rozměrem tohoto hlavonožce (pocházejícím již z roku 1879) je celková délka pláště i chapadel 17,37 metru. Opět se však jedná o extrémně vysoký údaj, protože v moderní vědecké literatuře neexistuje potvrzený jedinec s délkou nad 12 metrů. Rovněž hmotnost 907 kilogramů, uváděná u původního rekordu, je diskutabilní, protože druhý nejvyšší naměřený údaj činí „jen“ 317,6 kg a 95 % všech naměřených údajů dokonce nepřekračuje 250 kg. Jelikož je k dispozici 75 údajů o celkové délce, 167 údajů o délce pláště a 95 údajů o hmotnosti, je výskyt extrémně velkých jedinců s délkou nad 15 metrů jistě zcela výjimečný.

Nejtěžším hlavonožcem je jiný druh obří krakatice, kalmar Hamiltonův (Mesonychoteuthis hamiltoni). Ačkoliv nejvyšší údaj o jeho celkové délce dosahuje „jen“ hodnoty 5,4 metru, ověřená hmotnost činí až 495 kilogramů. (ilustrace: Smithsonian, Mike Goren, CC BY 4.0)

Reklama







Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historikové zmiňují, že od první velké morové nákazy až do poloviny 18. století se Poveglia stala poslední zastávkou na cestě nejméně 160 tisíc lidí. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Kometa v souhvězdí Velké medvědice. (ilustrační foto: NASA.APOD, Alessandro FalesiediCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Vyhlídkový autobus nejznámější české cestovní kanceláře, společnosti Čedok, zastavil na turisticky nejexponovanějším místě republiky: před orlojem Staroměstské radnice v centru Prahy. (foto: ČTK, kolorováno)

Historie

Německá bitevní loď Bismarck během zkoušek. (foto: Wikimedia Commons, BundesarchivCC-BY-SA 3.0)

Válka

Krátce před maturitou absolvoval Jakub Zemek, rodák z Uherského Hradiště, výcvik v kosmickém středisku NASA. (foto: archiv Jakuba Zemka)

Revue

Počátky revmatoidní artritidy se projevují bolestí a otokem kloubů, nejčastěji kolenních a u prstů na rukou. (foto: Profimedia)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907