Geneticky vylepšená rýže obsahuje množství látek, které snižují krevní tlak. U myší to funguje perfektně
Lidstvo trpí velmi rozšířenou a zároveň velmi nebezpečnou „epidemií“ vysokého tlaku. Mimo jiné jde o hlavní příčinu infarktů a mrtvic, které náležejí mezi největší „zabijáky“ současné doby. Lidé s vysokým tlakem jsou dnes často léčeni látkami ze skupiny ACE inhibitorů. Potlačují fungování enzymu ACE (podle anglického angiotensin converting enzyme), který je zodpovědný za zužování cév. Tato léčba ale bohužel přináší celou řadu nepříjemných vedlejších účinků.
Některé potraviny, jako například ryby, vajíčka, mléko a některé rostliny, obsahují přírodní peptidy, čili krátké proteiny, které rovněž potlačují aktivitu enzymu ACE. Na rozdíl od léčivých preparátů ale mají méně vedlejších účinků. Naneštěstí izolace těchto látek z potravin, aby je bylo možné užívat v dostatečném množství, je velmi nákladná a časově náročná.
TIP: Nové geneticky vylepšené rajče je ideální pro městské farmaření
Čínští badatelé ve snaze vyřešit tento problém vytvořili umělý gen, který se skládá ze sekvencí celkem devíti takových peptidů omezujících enzym ACE, plus ještě jednoho peptidu, který uvolňuje stažení cév. Výsledný gen vložili do rostlin rýže a úspěšně vypěstovali rýži, která obsahuje velká množství uvedených peptidů.
Touto GM rýží pak vědci krmili laboratorní myši s vysokým tlakem. Záhy po nakrmení došlo u pokusných myší k významnému poklesu krevního tlaku, který se tím přiblížil normálnímu stavu. Příznivý pokles tlaku trval ještě týden po ukončení experimentu. U lidí by to mohlo fungovat podobně, přičemž podle vědců by k udržení normálního tlaku mělo stačit půl lžíce této GM rýže denně.
VálkaSzent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHC, CC0)
ZajímavostiDavidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez González, CC BY-SA 4.0)
VědaLudwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK Stieler, CC0)
VesmírIlustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. Kornmesser, CC BY-SA 4.0)
ZajímavostiPavoučí samečci udělají takřka cokoliv, aby neskončili na pomyslném oltáři lásky. Ne vždy se jim to ale podaří. (foto: Shutterstock)