Geneticky vylepšené probiotické bakterie zlepšují hojení střevní sliznice

11.12.2019 - Stanislav Mihulka

Upravené bakterie E. coli vytvářejí živou náplast z nanovláken uvnitř střeva se zánětem

<p>Geneticky modifikované bakterie vytvářejí „náplast“ která chrání poškozenou sliznici střeva. Červeně je vyznačený zánět, zeleně „náplast“.</p>

Geneticky modifikované bakterie vytvářejí „náplast“ která chrání poškozenou sliznici střeva. Červeně je vyznačený zánět, zeleně „náplast“.


Reklama

Jen ve Spojených státech trpí asi 1,6 milionu lidí celoživotními a v současnosti nevyléčitelnými chronickými záněty střev, jako je Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida. Každým rokem zde přibývají desítky tisíc nových případů. Tito pacienti trpí bolestmi a řadou různých obtíží, jejichž původcem je zánět sliznice střev. Příčiny takových zánětů ještě nejsou úplně jasné, ale zásadní roli v nich nepochybně hraje imunitní systém pacienta.

K léčbě chronických zánětů střev se používají protizánětlivé léky a na doprovodné infekce antibiotika. Obě skupiny těchto léků ale přinášejí nepříjemné vedlejší účinky a zároveň nepůsobí přímo na zánět ve tkáni střev. Proto američtí odborníci vyvinuli nový „žijící“ materiál, který podporuje hojení střev s chronickým zánětem.

TIP: Překvapivé zjištění: Antibiotika vyléčí většinu zánětů slepého střeva

Základem tohoto „žijícího“ materiálu jsou geneticky upravené bakterie E. coli, které fungují jako lokální probiotika. Vytvářejí sítě nanovláken, které působí na zanícenou sliznici střeva jako ochranná náplast. Taková náplast chrání místo zánětu před všetečnými střevními bakteriemi i před působením okolního prostředí. Tvůrci svou léčbu již úspěšně vyzkoušeli na myších.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907