Grónsko taje víc, než jsme mysleli. Co to znamená pro oceány?
Výzkum 207 jednotlivých ledovců v Grónsku potvrdil, že tání ledu je v důsledku postupujícího oteplování intenzivnější než se zdálo. Ledovce tají po celé ploše Grónska.
Planeta se otepluje a led mizí i z míst, kde byl velice dlouhou dobu. Týká se to i Grónska, kde je oteplování a s ním spojené tání ledu velice výrazné. Nedávno vyšlo najevo, že situace je ještě závažnější, než odborníci původně předpokládali.
Podle dosavadních odhadů měl Grónský ledový štít v posledních desetiletích přijít asi o 5 000 gigatun ledu. Nové dohady přidaly ještě 1 000 gigatun navíc, což znamená, že Grónsko ztratilo o 20 procent ledu víc, než jsme mysleli. Podle nové studie, kterou publikoval vědecký časopis Nature, to může vést k problémům s cirkulací vody v oceánech a nepřímo i k dalšímu nárůstu hladiny oceánu.
Tající ledovce
Nárůst odhadu ztrát ledu v Grónsku souvisí s oblastmi, které nebyly do předešlých analýz zahrnovány. Jde o okraje ledovcového štítu v Grónsku, kde se ledovec střetává s oceánem. Vědci detailně zpracovali ztráty ledu a odtok roztáté vody do oceánu. Jejich výsledky přispějí k vylepšení modelů chování hladiny oceánů i oceánských proudů.
Badatelé zahrnuli změny u celkem 207 jednotlivých ledovců v Grónsku, které tvoří asi 90 procent ledovcového štítu v Grónsku. Tyto změny pokrývají období mezi lety 1985 a 2022. V rámci studie vědci analyzovali víc než 236 tisíc satelitních snímků, přičemž jim s časově náročnou prací pomohly algoritmy strojového učení.
Data ukazují, že téměř každý zkoumaný ledovec se zmenšuje a týká se to celé plochy Grónska. „Je to pro nás signálem, že se stále intenzivnější tání ledu týká doslova každé části Grónska,“ potvrzuje vedoucí výzkumu Chad Greene z Laboratoří tryskového pohonu NASA. „Dnes už není žádná část Grónska, která by byla uchráněná před oteplováním.“
Nejvíce ledu podle vědců ztratil ledovec Zachariae Isstrom v severovýchodním Grónsku, který za poslední čtyři desetiletí přišel 160 gigatun ledu. Ledovec zadržuje tolik vody, že by se v případě jeho úplného roztátí zvýšila hladina světového oceánu o více než 18 cm.
Západogrónský ledovec Jakobshavn ztratil za toto období 88 gigatun. Jde o jeden z nejrychleji se pohybujících ledovců na ledovém příkrovu a ve 20. století se podílel na zvýšení hladiny moří téměř 4 %.
Humboldtův ledovec v severním Grónsku, nejširší ledovec ledového příkrovu, který končí v moři, ztratil během sledovaného období 87 gigatun ledu. Pokud by zcela roztál, mohl by zvýšit hladinu světového oceánu o sedm centimetrů.
