Hernán Cortés a La Malinche: Otrokyně a dobyvatel

22.07.2021 - Radomír Dohnal

První oběť střetu dvou odlišných kultur, modla středoamerického feminismu, ochranitelka utlačovaných i zrádkyně národa. Názor mexické veřejnosti na La Malinche má k jednotě i dnes opravdu daleko. Kdo ale tato žena vlastně byla?


Reklama

La Malinche, nebo také Malintzin, či Doña Marina, byla dcerou jednoho z bohatších a urozenějších indiánských rodů, kterou nejspíše její vlastní příbuzní prodali do otroctví a která nakonec skončila v putovním harému pokořitele Aztécké říše Hernána Cortése. Tím ale její podivná kariéra teprve začala. Z otrokyně se stala jeho tlumočnicí, později sekretářkou a nakonec i milenkou a nepostradatelnou partnerkou v dobyvačné kampani, která měla na svědomí tisíce životů domorodých obyvatel Mexika.

Žena, která dobyla Mexiko

Bez její pomoci by tento krutý dobyvatel nejspíš nikdy nemohl dosáhnout svých odvážných cílů. Teprve spolu vytvořili pár, který byl schopen podmanit si zemi. Jak to? La Malinche totiž byla svému partnerovi velmi oddaná a neváhala pro něj obětovat cokoliv. Znala jazyky místních kmenů, a tudíž snadno dokázala vyjednávat příměří a bezpečný průchod armádám dobyvatelů. Varovala například včas Cortése, že se chystá léčka nebo zrada. Dokázala intuitivně vytušit hrozící nebezpečí. Tím vším učinila Španěly, vyzbrojené mušketami a děly, doslova neporazitelnými!

TIP: Nerovné války: Čím srazili nepočetní Evropané milionové indiánské říše?

„Byla darem od Boha, který tímto umožnil získání Nového světa,“ tvrdil později Cortés. Stejný názor sdílelo mnoho dalších vojáků. A vskutku, od doby, kdy se La Malinche zapojila do diplomacie, nemuseli Španělé skoro vůbec bojovat.

Je přitom jistou ironií, že i když přistoupila na křesťanství a naučila se plynně španělsky, mimo okruh přímých účastníků válečného tažení a svého milence byla Evropany stále považována za druhořadou indiánku. Naopak, původní obyvatelé Mexika jí v jednáních se Španěly velmi důvěřovali.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Historie
Reklama

Magnetické pole Jupiteru. Vlevo měsíc Io.

Vesmír

Mexické tučnice většinou tvoří dva typy růžic – letní masožravé a zimní s kratšími, sukulentními listy, díky nimž rostlina přečkává suché období. Listy zimních růžic jsou křehké, snadno se odlomí a jednotlivé listy jsou pak schopné zakořenit. Některé druhy mají báze listů zapuštěné v zemi, a tak se chrání před vyschnutím či v suchém ročním období vytvářejí pod povrchem země šupinaté cibulky.

Květy tučnic jsou opylovány hmyzem. Semena těchto rostlin jsou jemná, mají strukturovaný povrch. Ve vodě se díky tomu na jejich povrchu drží bubliny, které semena nadnášejí a umožňují jejich šíření pomocí menších i větších vodních toků. Na snímku Tučnice ocasatá (Pinguicula moranensis). Snad nejznámější, často pěstovaný druh tropické tučnice

Příroda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907