Hitlerovi těžkotonážní predátoři: Německé těžké stíhače tanků (3)

06.07.2021 - Jan Kozák

Němečtí konstruktéři během války přišli s řadou typů stíhačů tanků – vozidel uzpůsobených speciálně k ničení nepřátelských obrněnců. V nejtěžší kategorii se jednalo o stroje Jagdpanther, Jagdtiger, Ferdinand a Nashorn, které prosluly silnou výzbrojí, zároveň ale trpěly řadou nedostatků

<p>Stíhač tanků Ferdinand vážil 65 tun a v případě poruchy byl problém jej odtáhnout z bojiště.</p>

Stíhač tanků Ferdinand vážil 65 tun a v případě poruchy byl problém jej odtáhnout z bojiště.


Reklama

V případě stíhačů tanků ferdinandů došlo ke zformování specializovaného pluku těžkých stíhačů tanků 656, který měl hrát roli ryze útočného útvaru. Kromě dvou rot ferdinandů tak pluk disponoval i útočnými děly StuG IIISturmpanzer IV, několika středními tanky PzKpfw III a také dálkově ovládanými demoličními vozidly Borgward IV.

Ne vždy se nicméně dařilo organizační řády dodržovat. Nejvýraznější odchylky nalezneme u praporů jagdpantherů sužovaných malou rychlostí výroby. Ačkoliv tak vzniklo plných šest oddílů těžkých stíhačů tanků vyzbrojených těmito stroji, jen málokterý z nich obdržel plný počet 45 strojů. Od září 1944 proto jagdpanthery dostávala pouze první rota každého praporu a zbytek si musel vystačit buď s útočnými děly StuG III nebo s lehčími stíhači tanků Jagdpanzer IV.

Problémy u Kurska

Co se samotného bojového působení uvedených strojů týče, nelze než konstatovat, že nejzávažnějšími problémy trpěly ty nejtěžší z nich. V případě ferdinandu se dlouhý seznam potíží začal psát již během první polní zkoušky. Většina se týkala složité a velmi poruchové pohonné soustavy, na nápravu ale nezbýval čas. Německé nejvyšší velení totiž ve ferdinandy kladlo velké naděje a počítalo s nimi pro plánovanou ofenzivu u Kursku (operace Citadela).

Následky této uspěchanosti na sebe nenechaly dlouho čekat. Jen během prvních čtyř dní operace muselo být sedm strojů odepsáno a dalších 46 zamířit k opravám. Většinu poškozených vozidel znehybnily poruchy, řadu z nich také protitankové miny. Situaci pak zhoršoval i fakt, že Němci neměli žádné vyprošťovací vozidlo schopné pětašedesátitunové monstrum odtáhnout. V praxi proto používali až pět polopásových tahačů.

Zabiják tanků

Když pak Rudá armáda přešla u Kurska do ofenzivy, na odtah mnohdy nezbyl čas a osádky svá vozidla musely zničit výbušninami či je ponechat jejich osudu. U strojů zničených nepřítelem se navíc projevila fatální slabina designu v podobě mřížovaného krytu motorového prostoru, kudy mohly k pohonné soustavě pronikat střepiny granátů a způsobit požár paliva či přehřátí motoru vinou poškozeného chlazení. Do konce bitvy u Kursku tak Němci museli odepsat 42 ferdinandů.

Na druhou stranu si ale jejich osádky připsaly úctyhodné úspěchy, když si jen mezi 5. a 16. červencem nárokovaly přes 320 zničených nepřátelských obrněnců. Přeživší ferdinandy během ledna 1944 prošly modernizací, při které obdržely kulomet MG 34, novou velitelskou věžičku, posílený kryt motorového prostoru a antimagnetickou pastu Zimmerit nanášenou na trup.

Slon jde na scénu

Takto upravená vozidla dostala nové jméno Elefant a v lednu 1944 jich 14 odcestovalo do Itálie, zatímco zbytek se vrátil na východní frontu. V Itálii se elefanty postavily Spojencům, místní hornatý terén a úzké silnice pro ně ale představovaly krajně nevhodné působiště. Stroj tam proto nezaznamenal žádné výraznější úspěchy a v létě 1944 byly poslední dva přeživší kusy přepraveny zpět do Německa.

Pokračování: Hitlerovi těžkotonážní predátoři: Německé těžké stíhače tanků (4)

Zbývající elefanty následně bojovaly na Ukrajině, v Polsku a nakonec i na německé půdě. Jejich osádky si připsaly stovky zničených nepřátelských obrněnců a elefant se stal vůbec nejúspěšnějším německým stíhačem tanků, kdy na jeden vyřazený stroj připadalo v průměru více než 10 zničených nepřátelských obrněnců. I přes tyto výkony ale počet elefantů postupně klesal a v prosinci 1944 jich zbývalo již jen 10. Poslední dva stroje Němci ztratili v závěrečných týdnech války v okolí Berlína.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Nález zhruba 25 tisíc let staré sošky se stal vědeckou senzací, která k moravským vykopávkám přitáhla zraky světových odborníků. Do Věstonic dorazil obdivovat poklady historie i velikán francouzské archeologie Henri Begouën.

Zajímavosti

Jeden z mnoha výhledů na jezero Cuicocha korunované dvojicí ostrovů.

Příroda

Chtřestýšovec Protobothrops mucrosquamatus - jeden z jedovatých hadů, jejichž genom vědci porovnávali s tím lidským.

Zajímavosti
Vesmír
Historie

Mozek pacienta s Creutzfeldtovou–Jakobovou chorobou. Šipky ukazují místa zasažená prionem.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907