Nově objevené dravé ploštěnky by časem mohly vyrazit na „spanilé invazní jízdy“ po světě
Humbertium covidum – dravá invazní ploštěnka původem z Asie.
Invazní vetřelci nemusejí být jen úporné plevele, nenasytní králíci, neúprosné kočky nebo záludné choroby. Někdy jde o zvláštní organismy, které ze všeho nejvíce připomínají filmové vetřelce či jiné mimozemské organismy. Zmíněný popis „sedí“ na invazní ploštěnky z kmene ploštěnců, poměrně jednoduše stavěné živočichy, kteří se ale přesto dovedou prosadit v nových oblastech.
Jean-Lou Justine z francouzského institutu ISYEB Národního přírodovědného muzea v Paříži a jeho spolupracovníci nedávno popsali dva nové druhy dravých invazních ploštěnek, které mají potenciál šířit se po světě. Podle vědců jde o nenasytné dravce, kteří nadšeně loví půdní živočichy – především žížaly, slimáky a hlemýždě. Pokud se ploštěnky namnoží, mohou místní faunu citelně zdecimovat.
Některé druhy dravých ploštěnek mohou dorůstat až jednoho metru délky, oba nově popsané druhy jsou ale mnohem menší – jen asi třícentimetrové, což je zřejmě i jedním z důvodů, proč zatím unikaly pozornosti odborníků.
Jedna z nich, vybarvená kovově černou, dostala jméno Humbertium covidum, které odkazuje na komplikovaný výzkum během lockdownů a vzdává hold obětem pandemie. „Covidová“ ploštěnka pochází zřejmě z Asie. Byla objevena v zahradách ve francouzských Pyrenejích a v italském Venetu.
Druhou z nově popsaných ploštěnek, která se teď jmenuje Diversibipalium mayottensis (na snímku vpravo), známe jen z jediného místa, z francouzského ostrova Mayotte, jednoho z Komorských ostrovů v Indickém oceánu. Na první pohled je nápadná opaleskující zelenou a modrou na základní hnědé barvě těla. Badatelé se domnívají, že pravděpodobně pochází z blízkého Madagaskaru, odkud ji kdysi nejspíš přivezli lidé.
TIP: Vetřelci v Evropě: Ve Francii se šíří veliké dravé ploštěnky
Přestože obě nově popsané ploštěnky nevypadají příliš nebezpečně, podle odborníků existuje reálné riziko, že by časem mohly vyrazit na „spanilé invazní jízdy“ po světě. Nejen pro zemědělce by pak mohly představovat nepříjemný problém.
ZajímavostiZe 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)
VesmírPodle bulharských matematiků je chování Sluneční soustavy je velice stabilní. Jsou proto přesvědčeni, že náš planetární systém vydrží nejméně 100 tisíc let. (ilustrace: NASA, CC BY-SA 4.0)
VálkaSověti nasadili tanky T-54 (na snímku) a T-55 také během okupace Československa v srpnu 1968. (foto: Wikimedia Commons, František Dostál, CC BY-SA 4.0)
VědaPři užívání antibiotik je úmrtnost nakažených břišním tyfem zhruba 1-4 procenta, u neléčených pacientů vzrůstá až na 20 procent. (ilustrace: Shutterstock)
