Ikony přírody, které pomalu mizí (4): Hrozba, na kterou ani želví krunýř nestačí

29.02.2020 - Nikol Patíková

Karety obrovské musí čelit mnoha smrtelným nebezpečím – číhají na ně predátoři a jejich populaci drtí i mizející životní prostor. Opravdu velký problém pro tyto nádherné želvy ale představuje znečištění oceánů

<p>I dnes lze koupit výrobky ze želvoviny, ačkoliv je lov zvířat zakázaný pod pokutou 175 tisíc korun.</p>

I dnes lze koupit výrobky ze želvoviny, ačkoliv je lov zvířat zakázaný pod pokutou 175 tisíc korun.


Reklama

Karety pravé lovili pro nádherné odstíny jejich krunýřů už staří Římané. S želvovinou se obchodovalo také na hedvábné stezce, kde se šperky či dekorativní nádobí vyměňovaly za koření a drahé látky. V posledním století pytláci zabili miliony karet pravých, a na světě tak podle odhadů zbývá pouhých osm tisíc samic schopných hnízdění.

S potížemi se potýká i další druh – karety obrovské. Na jejich populaci má dopad mimo jiné globální oteplování, v jehož důsledku se v písku líhnou především samice, neboť u karet záleží distribuce pohlaví mláďat na teplotě. A pláže plné samic jsou bez samců k ničemu.

Odlesky zlaté, hnědé, rudé i oranžové na želvích krunýřích oslňují lidi i dnes, a tak se ze želvoviny vyrábějí třeba sluneční brýle a bižuterie, podobně jako před staletími. Rozdíl spočívá v tom, že už od roku 1977 platí celosvětový zákaz lovu a zabíjení zmíněných obratlovců. Obchodníci s želvími vejci, masem i želvovinou riskují pokutu: V Indonésii jde například až o sto milionů rupií, tedy 175 tisíc korun, což pro běžného Indonésana představuje asi 200 výplat. Jenže tamní policie obvykle nic nevymáhá a nikdo nebyl nikdy odsouzen…

Boj o přežití

Karety bojují o holý život i bez lidského přičinění. Páří se v mělkých lagunách a jindy oceán neopouštějí. Kladení vajíček je přitom namáhavé samo o sobě: Dospělá samice – ladná v mořských vlnách, ovšem nikoliv v písku – se těžkopádně vysouká na souš, vytvoří dostatečně hlubokou jámu, naklade do ní až 150 vajec a důkladně je zahrabe. Mláďata pak nechává svému osudu a vrací se do vln. 

TIP: Otřesné týrání zvířete: Biologové vytáhli z nosu mořské želvy 12centimetrové brčko

Malé karety se vylíhnou po padesáti dnech, pokud ovšem jejich úkryt neobjeví některý z predátorů – ať už člověk, mořský pták, nebo toulavý pes. Jakmile se zhruba dvoucentimetrovým želvičkám podaří prorazit kožovité vejce a dostat se z hlubokého písku, čeká je v ideálním případě romantická cesta k moři, jejímž jediným svědkem se stává měsíc ozařující hladinu. 

Želvy na pokraji

Problém tkví v tom, že jdou želvy za nejsilnějším zdrojem světla, což bohužel nemusí být vždy měsíc. Mláďata snadno zmate třeba osvětlení z přímořských restaurací či obřích reklamních neonů. A i když se dostanou do moře, stále nemají vyhráno. Kromě řady predátorů figurují karety i na jídelníčku člověka, protože se jejich maso považuje za lahůdku. Další tisíce jich každoročně zahynou, když se zapletou do vlečných rybářských sítí. 

Ohromné riziko pak pro ně znamená odpad: Jejich oblíbená potrava v podobě mořských medúz se totiž k nerozeznání podobá volně plujícím mikrotenovým sáčkům – a pokud je želva sežere, zemře. Kombinace všech uvedených faktorů přivedla zmíněná zvířata na pokraj vyhynutí. 

5 ikon přírody, které pomalu mizí

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Počátečním dnem kalendáře se stalo 22. září 1792, kdy se monarchie změnila v republiku. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie
Revue

Malý obrněný dinosaurus Jakapil kaniukura (ilustrace: PaleoGDY, Mauricio Álvarez & Gabriel Díaz YantenCC BY 4.0)

Věda

Republic P-47 Thunderbolt se během války stal jedním ze tří symbolů letectva USA (spolu s letouny Lockheed P-38 Lightning a North American P-51 Mustang). (foto: Wikimedia Commons, US Air Force, CC0)

Válka
Vesmír

Do slavnostního průvodu, který každý rok prochází bulharským Kazanlakem, se zapojuje na pět tisíc nadšenců. Kroje jako by podtrhovaly nejen malebnost kraje, ale také růží, které dívky v tradičním oděvu sbírají. (foto: Shutterstock)

Cestování

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907