Vědci testovali volbu partnerů u 36 samic s velkým mozkem a 36 samic s malým mozkem. Samice vždy dostaly na výběr mezi dvěma samci, z nichž jeden byl barevnější. Dřívější výzkum přitom ukázal, že samice s velkým mozkem jsou chytřejší.

TIP: Nečekaně bystré ryby: Stříkouni skvěle rozeznávají lidské tváře

Experimenty doložily, že samice s velkým mozkem preferují barevnější samce, kdežto samice s malým mozkem nedávají přednost ani jednomu typu samce. Barevnější samci živorodek jsou dobrou volbou, protože jsou zdravější a šikovnější než méně barevní samci. Vlastnosti samců pak samozřejmě zdědí i jejich potomci. Jak je vidět, i živorodkám se vyplatí důvtip.

Faktem je, že toto osobité a veřejné umění je staré jako lidstvo samo – existují příklady ze starověkého Řecka a Egypta i časů Římské říše. Ostatně, pravěké malby lovců mamutů lze také považovat za svého druhu graffiti. Ne všechno jsou ale posprejované zdi, podívejte se na 20 výtvorů, které by byly ozdobou každé galerie moderního umění…

S každou novou generací teleskopů se vždy o něco zlepší naše představy o raném vesmíru. A se soustavou radioteleskopů Atakamské velké milimetrové anténní soustavy ALMA to je pořádný krok vpřed.

Marcel Neeleman z Kalifornské univerzity v Santa Cruz a jeho kolegové se soustavou ALMA studovali dvě mladé spirální galaxie z raného vesmíru, které připomínají dávnou Mléčnou dráhu. Přitom zjistili, že obě galaxie obklopovala obrovská hala, tvořená plynným vodíkem. Tehdy byl vesmír starý asi tak miliardu let.

Super hala z vodíku

Jsou to skutečná super hala. Materiál v každém z nich odpovídá hmotnosti stovek miliard hvězd. A tolik jich v průběhu času skutečně mohlo v těchto galaxiích postupně vzniknout.

TIP: Galaktický otesánek: Galaxie z raného vesmíru byla přistižena, jak se krmí plynem

Podle vědců soustava ALMA tímto pozorováním přispěla k řešení staré záhady vzniku galaxií. Teď víme, že alespoň některé velmi mladé galaxie měla veliká hala, mnohem větší, než jsme si mysleli. A tato hala mohla sloužit jako ohromné zásobárny materiálu pro tvorbu hvězd a růst galaxií.

Rezidenční čtvrti ve městě Čchung-čching se kvůli velmému počtu mrakodrapů a dalších výškových staveb přezdívá Mountain City. Vyprojektovat v takto husté zástavbě trasu jednokolejky je pořádná výzva pro nejednoho architekta.

Aby se projektanti vyhnuli demolicím obytných budov, vymysleli odvážné, ale zjevně funkční řešení – trasa jednokolejky prochází přímo skrz 19patrovou budovu. Vlak budovou ale jen neprojíždí, mezi šestým a osmým patrem se nachází stanice Liziba Station. Problém prý nepředstavuje ani hluk. Díky speciálním technologiím a odhlučnění trati je hlučnost projíždějícího vlaku srovnatelná s běžnou myčkou nádobí.

Astronomům NASA se povedlo pozorovat roztržení hvězdy supermasivní černou dírou a následné vytvoření úchvatné spirály z pozůstatků hvězdy. Během události, označované jako ASASSN-14li, se hvězda podobná Slunci dostala příliš blízko k černé díře o hmotnosti 3 miliony Sluncí.

Slapové roztržení hvězdy

Černá díra následně hvězdu vzdálenou přibližně 290 milionů světelných let od Země rozervala mechanismem tzv. slapového roztržení (TDE, anglicky Tidal Disruption Event). Během této události černá díra vyrve materiál hvězdy, který pak krouží kolem černé díry v akrečním disku, rozžhaví se na extrémní teploty, září rentgenovým zářením, a pak skončí za horizontem událostí.

TIP: Co se stane, když se hvězda příliš přiblíží k černé díře?

Badatele mátly pozorované záblesky viditelného a ultrafialového záření. Nová pozorování teleskopů na Havaji, v Chile a americké vesmírné observatoře Swift, ale ukazují, že záblesky pocházejí ze srážky hvězdných trosek kroužících ve „spirále smrti“, s jinou částí této spirály.

Až do konce letošního roku mohou držitelé izraelských pasů využít nabídky bezplatného vstupu na nejdelší a nejvyšší skleněný most světa, který se vine nad kaňonem Čang-ťia-ťie, v provincii Chu-nan v jižní Číně. Originální pobídka vznikla jako připomínka 25 let diplomatických styků mezi židovským státem a Čínou.

Nejde ale jen o diplomacii – dárek je zároveň poctou izraelskému architektovi Chajimu Dotanovi, který 430 metrů dlouhý a 300 metrů vysoký most navrhl.

TIP: Čínský supermost je opět v provozu: Nově jej hlídají moderní technologie

Skleněný most, který byl otevřen v loňském roce, se těší obrovskému zájmu turistů. Kvůli návalu zvědavců musel být dokonce krátce po svém uvedení do provozu na čas uzavřený. Původní plány počítaly s denním provozem okolo 8 tisíc návštěvníků, zájem byl ale desetinásobný.

Tento primát patří americkému Voyageru 1: Aktuálně jej od rodné planety dělí více než 137 astronomických jednotek, přičemž 1 AU odpovídá vzdálenosti Země–Slunce, tj. zhruba 150 milionům kilometrů. Jde zároveň o jeden z nejdéle fungujících automatů, protože pracuje již téměř čtyřicet let – od startu v září 1977.

O takovém výkonu se přitom jeho tvůrcům ani nesnilo. V srpnu a v září 1977 byla vypuštěna dvojice sond Voyager 1 a 2: Obě měly zkoumat Jupiter a Saturn, dvojka však měla studium druhé z planet trochu „ošidit“, aby mohla v lednu 1986 dorazit k Uranu a v srpnu 1989 k Neptunu. Jenže podle hesla „lepší vrabec v hrsti než holub na střeše“ většina vědců preferovala průzkum Jupitera a Saturnu – odborníci zkrátka nevěřili, že by mohly sondy fungovat tak dlouho.

Dnes se předpokládá, že pokud nedojde k nějaké mimořádné situaci, měli bychom signály z Voyagerů přijímat zhruba do roku 2025. Mezi lety 2025 a 2030 (tedy půl století po startu!) totiž poklesne výkon palubního radioizotopového generátoru natolik, že nebude stačit k provozu žádného přístroje – ani vysílačky.

Odborná literatura neuvádí, kdy přesně došlo k přehodnocení náhledu na lidskou nahotu, na to, co je na ní přirozené a co musí být skrýváno. Nahota, intimní partie a některé další lidské biologické potřeby se staly nepřijatelné až v novověku. Do té doby se tyto tabuizované činnosti a partie vnímaly jako přirozené součásti každodenního života středověkého člověka.

Jedna jediná košile

Existovaly situace, kdy lidé běžně odkládali své šaty i před cizinci. Nepřipadali si divně, když své promoklé svršky sušili v hostinci u krbu a přitom se producírovali u stolu nazí. Ostatně většina z nich měla jen jednu košili. Při poutnických cestách ve Francii a Španělsku spávali muži i ženy společně na jedné velké posteli nazí, nebo dost spoře odění, a přikrývali se společnou pokrývkou. I členové některých mnišských řádů jako třebas benediktýni uléhali na lůžko bez oděvu. Církev nahotu prostého lidu nekritizovala. Jen si hlídala, aby nepronikla do náboženských obřadů, procesí a mší. A výše postaveným hodnostářům se erotické projevy na veřejnosti důrazně nedoporučovaly.

Nahotou proti nepříteli

Loni na sibiřském Bílém ostrově objevili 15 podpovrchových bublin metanu. Po celém ostrově uniká z půdy metan a také oxid uhličitý.

To ale ještě nic nebylo. V oblasti poloostrova Jamal nedávno našli 7 tisíc takových bublin. Odborníky zneklidňuje, že metan je vysoce hořlavý. Prý je možné, že některé z těchto bublin mohou kdykoliv, bez varování, mohutně explodovat.

TIP: Na Sibiři objevili další záhadné krátery. Vědci volají po okamžitém průzkumu

Ve věčně zmrzlé sibiřské půdě – permafrostu, je polapeno ohromné množství metanu, který tam vznikl postupnou činností bakterií. V současné době se oblasti s permafrostem rychle ohřívají v důsledku globálního oteplování a metan z půdy uniká.

Australští pavouci sklípkanci nejsou z těch, s nimiž byste se chtěli blíže seznámit. Jsou poměrně velcí a hroziví, ale hlavně dost jedovatí. Řada druhů sklípkanců může způsobit závažná zranění. Přesto mohou být lidem velmi prospěšní.

Vědci totiž v jedu sklípkanců druhu Hadronyche infensa objevili protein, jehož užívaní léčí poškození mozku, k němuž dojde po mozkové mrtvici. První experimenty s pokusnými zvířaty přinesly nečekaně slibné výsledky.

TIP: Smrtící pavouci koutníci mají nebezpečně kvalitní pavučiny

Malý protein, který objevitelé nazvali Hila, blokuje specifické iontové kanály v mozku. Ty hrají hlavní roli v rozvoji poškození mozku v důsledku mrtvice. Jedna dávka tohoto proteinu, podaná laboratornímu potkanovi dvě hodiny po uměle vyvolané mrtvici, omezila běžné poškození mozku po mrtvici o 80 procent.