Titulem prvního esa USA na proudových letounech, se může pyšnit James „Jabby“ Jabara (1923–1966), který pocházel z rodiny libanonských imigrantů. Jako chlapci mu učarovaly články o americkém stíhacím esu z první světové války Eddiem Rickenbackerovi a rozhodl se stát pilotem. Kvůli malé výšce a brýlím nebyl sice ideálním adeptem, přesto se mu podařilo nastoupit do vojenské školy v Kansasu. Plný pilotní výcvik absolvoval v Texasu v říjnu 1943. V kokpitu P-51 se Jabara zapojil do bojů druhé světové války a nad letouny Luftwaffe zaznamenal 1,5 vítězství.
I po válce zůstal věrný letectvu a v roce 1948 na Okinawě poprvé letěl v proudovém F-80. Brzy byl převelen do USA, povýšen na kapitána a přiřazen k 4. stíhacímu křídlu, které se právě přezbrojovalo na F-86 Sabre. Vrcholem Jabarovy kariéry se stala korejská válka, do oblasti se dostal v prosinci 1950 s 334. stíhací perutí. Úkol zněl jednoznačně: vypořádat se s hrozbou jménem MiG-15. Jabara naplno využil zkušenosti a v dubnu 1951 poslal k zemi první „patnáctku“ v proslulé Aleji migů (oblast kolem hraniční řeky Ja-lu, kde se odehrávala velká část vzdušných soubojů).
Do konce dubna zničil další tři. V téže době byla jeho jednotka převelena zpět do USA. Jabara však toužil stát se esem a nechal se přeložit k 335. stíhací peruti, která v Koreji působila. Sen se mu splnil 20. května, kdy při jediném letu sestřelil dva migy, a to přesto, že kvůli poruše musel boj absolvovat s přídavnou nádrží pod křídlem. Jako první proudové eso Jabaru odvolali z Koreje a absolvoval propagační turné po USA i Blízkém východě.
V lednu 1953 se v hodnosti majora vrátil zpět na korejské nebe a vybojoval dalších devět sestřelů. Celkem zničil 15 nepřátelských letounů. Jeho výkon byl o to cennější, že všech vítězství dosáhl nad MiG-15. Po válce Jabara testoval F-104 Starfighter a podílel se na výcviku pilotů NATO. V roce 1966 se stal jedním z nejmladších plukovníků USAF, v témže roce tragicky zahynul při autonehodě.
Proudoví žokejové korejské a vietnamské války
