Proudová stíhací esa studené války: Jevgenij Pepeljajev

Létal již za druhé světové války, avšak skutečné žně pro něj znamenal korejský konflikt. Sovětský pilot Jevgenij Pepeljajev zde zaznamenal 19 sestřelů

22.01.2016 - Miroslav Mašek



Budoucí legendární velitel a pilot Jevgenij Pepeljajev (1918-2013) se narodil na Sibiři v rodině železničního dělníka. Když starší bratr vstoupil do letectva, rozhodl se jít v jeho stopách a začal pracovat v aeroklubu. V roce 1938 absolvoval vojenskou leteckou školu a byl přidělen k jednotce na Dálném východě. Za druhé světové války opakovaně žádal o přeložení, aby mohl bojovat.

Velení mu však nevyhovělo a Pepeljajev strávil většinu války jako instruktor. Až v roce 1945 jej jmenovali zástupcem velitele 300. stíhacího leteckého pluku a zapojil se do bojů s Japonci v Mandžusku, kde odlétal 20 misí a zničil několik pozemních cílů. Do března 1946 Pepeljajevova jednotka dohlížela na rozmístění amerických vojsk v Koreji.

Po návratu do SSSR byl Pepeljajev v prosinci 1947 jmenován výkonným důstojníkem 196. stíhacího leteckého pluku – jedné z prvních jednotek s proudovými La-15. V létě 1949 pluk obdržel nejmodernější stroje MiG-15. Po vypuknutí korejské války se Pepeljajev stal velitelem pluku. Společně se 176. plukem jeho jednotka odešla do Mandžuska k podpoře čínských sil. V čele svých migů Pepeljajev poprvé zaskóroval 20. května 1951, kdy zasáhl jeden F-86.

V červenci sestřelil další F-86 a námořní F9F, 6. října si připsal dva stroje Sabre při jediném letu. Jak přibývalo odlétaných misí, skóre narůstalo. Nakonec se po 109 misích a 38 vzdušných bitvách zastavilo na 19 sestřelech (14 F-86, 2 F-84, 1 F-80, 2 F9F). Většiny vítězství dosáhl na migu s číslem 325 s rudou přídí. V roce 1952 byl vyznamenán Zlatou hvězdou Hrdiny Sovětského svazu a převelen domů.

V SSSR Pepeljajev působil v různých velitelských funkcích a testoval nové stroje včetně MiG-17. V roce 1958 absolvoval vojenskou akademii. Jeho letecká kariéra skončila v roce 1961, kdy při havárii utrpěl zranění hlavy. Poté pracoval na velitelství v Moskvě až do roku 1973, kdy odešel do výslužby. Zemřel v 95 letech.


Další články v sekci