Indická sonda Čandraján-2 úspěšně vyrazila k Měsíci

23.07.2019 - Stanislav Mihulka

Indie se chce stát čtvrtou zemí, která přistane na povrchu Měsíce


Reklama

O Měsíc je stále větší zájem. V pondělí 22. července 2019 vyrazila na cestu k Měsíci mise Čandraján-2, kterou vyslala indická vesmírná agentura ISRO (Indian Space Research Organisation). Po několika odkladech vynesla sondu raketa GSLV Mk III. z kosmodromu Šríharikota v Bengálském zálivu.

Misi Čandraján-2 tvoří lunární orbiter, který bude obíhat kolem Měsíce, a také lunární lander s roverem, který se pokusí o měkké přistání v oblasti mezi krátery Manzinus C a Simpelius, na jižní straně Měsíce. Pokud mise uspěje a lander s roverem přistanou na Měsíci, Indie se stane po USA, Sovětském svazu a Číně teprve čtvrtou zemí, které se něco takového podařilo.

Průzkum povrchu Měsíce 

Orbiter mise Čandraján-2 bude mapovat povrch Měsíce z výšky 100 kilometrů. Lander jménem Vikram přistane na povrchu Měsíce a vypustí poloautonomní rover Pragyan o váze asi 20 kilogramů, který bude detailně zkoumat povrch. Podle plánu by mělo k přistání na Měsíci dojít 7. září. Rover by měl na měsíčním povrchu operovat alespoň 14 dní. Hlavním cílem mise je přitom studovat výskyt a velikost zásob vody na Měsíci.

TIP: Nová indická nosná raketa GSLV Mk.3 zvládla generálku pro let k Měsíci

Na misi Čandraján-2 se původně mělo podílet Rusko. Kvůli nedostatku financí ale Rusko nemohlo v projektu pokračovat a Indie vyslala sondu k Měsíci vlastními silami. Kromě indických vědeckých přístrojů je na palubě landeru Vikram umístěný laserový retroreflexní odražeč LRA (Laser retroreflector array), který vyvinuli Goddardově kosmickém středisku NASA. Toto zařízení bude sloužit k přesnému změření vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem a také k výzkumu měsíční librace, čili kývavého pohybu Měsíce na jeho oběžné dráze.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Space.com

  • Zdroj fotografií: ISRO, Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Seismickou aktivitu zřejmě mnohé z věštíren a chrámů využívaly pro své vlastní posvátné rituály.

Historie

Při pohledu na fenka vás okamžitě zaujmou obrovité uši, které jsou dlouhé až 10 centimetrů. Ty samozřejmě přispívají k výbornému sluchu, ale rovněž regulují tělesnou teplotu v horkém pouštním prostředí.

Příroda

Ve výřezu prototyp biohybridní ledviny. 

Věda
Vesmír
Zajímavosti

Z rádia do televize

Guiding Light (U nás ve Springfieldu) 

premiéra: 1937 | epizody: 15 762 televize, 2 500 rozhlas

Seriál „U nás ve Springfieldu“ začínal už v roce 1937 coby rozhlasový pořad a v éteru setrval až do roku 1956. Tou dobou však již paralelně k mluvenému slovu uváděla televize hrané epizody. Děj se zpočátku točil okolo reverenda Johna Ruthledge a jeho blízkých, nicméně postupem času se soustředil na řadu springfieldských rodin a jejich vztahy vykresloval velmi melodramaticky. Šestého září 2006 se vysílala epizoda s pořadovým číslem 15 000, nicméně seriál se tehdy už potýkal s klesající sledovaností a o tři roky později kvůli nezájmu publika skončil. (foto: CBS)

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907