Jak chutnal středověk? Po kaši, rybách i zvěřině

12.04.2019 - Kateřina Höferová

Dali byste si pečenou veverku? Ve středověku nešlo o nic neobvyklého

<p>Jedlo se hlavně hovězí a drůbež. Bohatí milovali zvěřinu - pečenou nebo vařenou.</p>

Jedlo se hlavně hovězí a drůbež. Bohatí milovali zvěřinu - pečenou nebo vařenou.


Reklama

Víno teče proudem, rytíři si dopřávají, šlechta se oddává obžerství a prostý lid trápí hladomor, bída a nouze. To je středověk? Tak trošku. Ale i poddaní hodovali, a dokonce dbali na zdravý životní styl. Fádní jídlo? Ani omylem. 

Pořádná flákota

Že si maso dopřávali pouze bohatí? Tak úplně to není. Pravdou je, že šlechtická tabule byla masem zaplněna více než hojně. Ale ani poddaní nestrádali. A jejich strava rozhodně nebyla ryze vegetariánská. Kdo měl hospodářství, mohl si dopřávat víc. Jedlo se hlavně hovězí a drůbež. Na kachny a husy zapomeňte, ty se k nám dostali mnohem později. A ryby? Oblíbená pochoutka.

Lovili se pstruzi a úhoři, ale i štiky a kapři. Jíst ryby symbolizovalo pokoru a skromnost. Pro bohaté to bylo jídlo postní. Pro chudé dobrota ve svátek. Bohatí milovali zvěřinu. Pečenou nebo vařenou. Každý významný pán měl nějakou honitbu a masa tak bylo dostatek. Za pytláctví padaly hrdelní tresty, a tak si chudí poradili jinak. Jedli veverky, psy, kočky, chrousty, žáby, vrabce! 

Co budeme pít?

Na prvním místě asi vodu. Voda ze studní je spíš na vaření. Mnohem chutnější je voda z potůčků a pramenů, ale jak k ní ve městě? A taková úplavice dokázala potrápit mnohé žíznivce. Co s tím? Pijte pivo! Obliba zlatavého moku je ve středověku na špičce. Vaří se v každém větším statku. To lepší pivo je husté a pije se z misky, někdy se i vyjídá lžící. Obyčejné pivo má nízký obsah alkoholu a běžně ho pijí i malé děti. 

Víno mají na stole hlavně ti bohatí. A taky duchovní. Často je hodně trpké, proto se sladí medem a přidává se taky nejrůznější koření. Víno má bohatý obsah vitamínů, proto se nalévá i batolatům. Zapomenout se nesmí ani na staroslovanský nápoj. Medovinu.

A pálenka? Ta získává oblibu až v pozdějším období. A jak na ni? Jednoduše. Přepálí se víno. Vzniklo něco jako vínovice. A byla jen pro otrlé. Traduje se, že obsah alkoholu dosahoval až 60%. Opilost sice odsuzovala církev, ale mezi obyčejnými lidmi to bylo naprosto běžné. Opravdová chrabrost u rytířů se měřila i podle toho, kolik alkoholu dokázali vypít. U dvora se popíjení oddávali hlavně muži. Venkovský lid tolik striktní nebyl. Na tancovačkách a zábavách běžně pily také ženy. A opilost? Ta se považovala téměř za společenskou nutnost.

Mléko a sýry

Další nepostradatelnou složkou středověkého jídelníčku bylo mléko a sýry. Mléko se pilo, vařilo se z něj i se dále upravovalo. A dostupné bylo téměř všude. Kravské, kozí, ovčí, ale i kobylí. Pilo se studené, vlažné i ohřívané. Dělaly se z něj taky nejrůznější kaše. Namazat si chleba máslem? Nic jednoduchého. Stlouct jednu porci v máselnici zabralo hospodyni skoro půl hodiny! A navíc bylo považováno za velmi tučné jídlo, proto ho sedláci prodávali bohatším měšťanům.

Zapomenout nesmíme ani na syrovátku, tedy zbytek mléka, který zůstane po výrobě tvarohu. Když náhodu nebylo mléko nebo dobytek nedojil, udělal se sýr. Na něm si daly hospodyně záležet. Ochucovaly ho šalvějí, ořechy nebo muškátovým květem. Zatímco dnes tato pochoutka patří mezi oblíbené a poměrně drahé, ve středověku to bylo “sprosté jídlo“. Dalším důležitým pokrmem, kde se mléko uplatňovalo, byly už ve středověku tolik oblíbené omáčky.

Od žebráka po šlechtice

Tak jako v každé době, i středověk měl lidi chudé a bohaté. Ti nejchudší byli odkázáni na pomoc jiných, často církve. Takové jídlo bylo velmi skromné. Suchý chléb a jen výjimečně třeba talíř polévky. Když byla největší bída, přidávala se do chleba dokonce i hlína! Prostí lidé jedli dvakrát denně. Dopoledne a večer. Snídani si dopřávali pouze ti, kteří ráno vstávali brzo a šli pracovat třeba na pole nebo do lesa. Na snídani chléb a třeba sýr, nebo kaše s ovocem. Na večeři si potom chasníci, tovaryši a další podobní dávali třeba polévku s kroupy.

TIP: Ať se stoly prohýbají: Troufli byste si na českou středověkou hostinu?

Ti bohatší měli čtyři chody. I oni si dopřávali hustých polévek, hrachu, zelí a chleba. A pečeně taky nechybí. A ti nejbohatší? Pro ty platil středověk za dobu obžerství. Hovězí maso, zvěřina, nejrůznější drůbež i sladkosti. Smetanové kaše i exotické ovoce. Tak to bylo popsáno i na jídelníčcích, které byly nalezeny na hradě Karlštejn. Karel IV. si taky rád dopřál pořádnou večeři. Třeba bílou polévku s vejci, králičí ragú, bochníky chleba plněné tučným kapounem, housátka v kořeněné omáčce, žluté a zelené palačinky, koláče a pamlsky. Taková večeře zabrala poměrně dost času. Není tedy divu, že šlechta zasedala ke stolu už okolo třetí hodiny odpoledne!

  • Zdroj textu:

    100+1 historie SPECIÁL

  • Zdroj fotografií: Pixabay

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Lebka muže z Bockstenu a jeho pravděpodobná podoba.

Historie
Věda

Curiosity, vlastnoruční selfie

Vesmír

Elektronické tetování se dvěma senzory

Věda

Lékaři kontrolují zdravotní stav dvou odvedenců, povinná služba vzbudila na ostrovech vlnu nevole

Válka

Doposud se nenašel ani jeden astronaut, který by byl ochoten vědcům dodat vzorek spermatu. Pro plánované experimenty to představuje zásadní problém.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907