Jak nebezpečné jsou letištní skenery? Je důvod k obavám?

11.06.2019 - Stanislav Mihulka

<p>Jeden rentgenový snímek hrudníku odpovídá asi tisícovce průchodů letištními rentgenovými skenery.</p>

Jeden rentgenový snímek hrudníku odpovídá asi tisícovce průchodů letištními rentgenovými skenery.


Reklama

Víte, co mají společného žulové stolní desky, banány a letištní skenery? Nepřetržitě vydávají velmi slabé záření. Lékaři a toxikologové ovšem hlásí, že k nim lidé obvykle nechodí s obavami z banánů nebo nových kuchyňských linek. Strach vzbuzují především bezpečnostní skenery na letištích.

Odborníci ovšem uklidňují, že skutečně není čeho se bát. Asi polovina letištních skenerů pracuje na milimetrových vlnách, což není takzvané ionizující záření, které by alespoň teoreticky mohlo poškodit DNA a zvýšit riziko rakoviny. Druhá polovina jsou sice letištní rentgenové skenery, jejichž záření je sice ionizující, ale zároveň je velice slabé.

TIP: Nebezpečná žlutá pochoutka: Je pravda, že jsou banány radioaktivní?

Pro představu, dávka záření, kterou cestující „schytá“ od letištního rentgenového skeneru, představuje asi jednu tisícinu záření při pořízení jediného rentgenového snímku plic v nemocnici. Cestující jsou vlastně mnohem většímu záření vystaveni přímo během letu. Za každou minutu na palubě letadla člověk dostane dávku záření, která je zhruba stejná, jako při průchodu rentgenovým skenerem. Obavy z letištních skenerů jsou podle všeho úplně zbytečné.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Live Science

  • Zdroj fotografií: Transportation Security Administration

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Winston Churchill s manželkou Clementine na návštěvě v Soestdijkském paláci. Vedle Churchilla stojí princ Bernhard a nizozemská královna Juliána s dětmi.

Historie

V Cockaigne neexistovala nouze, násilí, ba ani práce a pečené husy tam létaly přímo do úst.

Zajímavosti

Fukušimské tritium bude podle vědců v mořské vodě v nesmírně malé koncentraci, odpovídající extrémně zředěným homeotickým přípravkům.

Věda

Kamenná exoplaneta GJ 367b obkrouží svou mateřskou hvězdu za pouhých osm hodin. Na jejím povrchu zřejmě panuje teplota kolem 1 500 °C.

Vesmír

Chvostoskoci (Collembola) jsou řádem šestinohých bezobratlých živočichů, kteří v širším smyslu patří mezi hmyz. Žijí v půdě nebo na jejím povrchu, někdy však i na vodní hladině či na okrajích ledovců. Už podle tohoto výčtu je zřejmé, že jde o velmi odolnou a přizpůsobivou skupinu.

Příroda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907