Jeden rentgenový snímek hrudníku odpovídá asi tisícovce průchodů letištními rentgenovými skenery.
Víte, co mají společného žulové stolní desky, banány a letištní skenery? Nepřetržitě vydávají velmi slabé záření. Lékaři a toxikologové ovšem hlásí, že k nim lidé obvykle nechodí s obavami z banánů nebo nových kuchyňských linek. Strach vzbuzují především bezpečnostní skenery na letištích.
Odborníci ovšem uklidňují, že skutečně není čeho se bát. Asi polovina letištních skenerů pracuje na milimetrových vlnách, což není takzvané ionizující záření, které by alespoň teoreticky mohlo poškodit DNA a zvýšit riziko rakoviny. Druhá polovina jsou sice letištní rentgenové skenery, jejichž záření je sice ionizující, ale zároveň je velice slabé.
TIP: Nebezpečná žlutá pochoutka: Je pravda, že jsou banány radioaktivní?
Pro představu, dávka záření, kterou cestující „schytá“ od letištního rentgenového skeneru, představuje asi jednu tisícinu záření při pořízení jediného rentgenového snímku plic v nemocnici. Cestující jsou vlastně mnohem většímu záření vystaveni přímo během letu. Za každou minutu na palubě letadla člověk dostane dávku záření, která je zhruba stejná, jako při průchodu rentgenovým skenerem. Obavy z letištních skenerů jsou podle všeho úplně zbytečné.
HistoriePochod žen v roce 1915 v New Yorku. K volbám zde mohly dámy poprvé v listopadu 1918.
VědaLéčba eboly bude náročná i s fungujícími léky
ZajímavostiHřebčín v Kladrubech je nejstarším nepřetržitě fungujícím místem svého druhu na světě.
VesmírBrokovnice TP-82, která byla u ruských kosmonautů součástí tzv. balíčku pro přežití, měla pod dvouhlavní ještě třetí hlaveň, jež mohla vystřelit signalizační náboj.
PřírodaNažka pocházející z rozšířené trvalky – hlaváče fialového (Scabiosa columbaria). Snímek slouží zároveň jako srovnání dvou metod mikroskopie. Nalevo je obrázek ze světelného mikroskopu, který je ve skutečných barvách a působí „živěji“, napravo je dobarvený snímek z elektronového mikroskopu, který na rozdíl od prvního poskytuje větší množství detailů a hloubku ostrosti. (Autor: Viktor Sýkora)
