Jihokorejští paleontologové objevili stopy nejmenšího dinosaura období střední křídy

21.11.2018 - Stanislav Mihulka

Nejmenší pravěcí masožraví dinosauři byli zřejmě stejně velcí, jako dnešní vrabci

<p>Paleontologové objevili miniaturní otisky dinosauřích končetin. Byly tak drobné, že jejich tvůrce musel být malý asi jako dnešní vrabec.</p>

Paleontologové objevili miniaturní otisky dinosauřích končetin. Byly tak drobné, že jejich tvůrce musel být malý asi jako dnešní vrabec.


Reklama

Paleontologové nás rádi překvapují rekordně velkými dravci, čelistmi, zuby nebo spáry, před nimiž se v pravěku třásla celá živočišná říše. V Jižní Koreji naopak vědci nedávno objevili stopy patrně nejmenšího známého druhohorního dinosaura.

Dinosaurus do dlaně

Objevené stopy měří jeden centimetr a jsou staré přibližně 110 milionů let. Pocházejí tedy z období střední křídy, závěrečného období druhohor. Zanechali je po sobě draví dinosauři ze skupiny raptorů, mezi které patřili například slavní velociraptoři a relativně blízcí příbuzní dnešních ptáků. Přestože šlo o dravce, přílišnou hrůzu nebudili - děsit mohli maximálně malá mláďata nebo hmyz.

Pro neznámý druh raptora odborníci nemají jméno, pojmenovali ale samotné stopy. Ty dostaly jméno Dromaeosauriformipes rarus, což znamená „vzácné stopy vytvořené dromeosaurem, který patřil mezi raptory“. 

Velikost těchto tvorů podle výpočtů vědců odpovídala zhruba dnešním vrabcům. Věda podobné případy velmi malých dinosaurů zná – například čínský mikroraptor byl velký asi jako dnešní vrána. Stopy nalezené v Jižní Koreji ale naznačují, že jejich majitelé byli ještě menší.

TIP: Vzácný nález: Jantar z Barmy ukrýval ptáče staré 100 milionů let

Zatím není úplně jasné, zda se skutečně jedná o nový druh dospělého dinosaura, nebo o stopy mláděte známého či neznámého druhu dinosaura. Pokud by to ale byla mláďata, vědci netuší, jakému druhu by patřily. Odpověď na tuto otázku tak nejspíš přinesou až případné další nálezy z tohoto období pravěku.

  • Zdroj textu:

    University of Queensland

  • Zdroj fotografií: Dr. Anthony Romilio

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907