Klášter svaté Kateřiny: Symbol Sinaje ukrývá množství skutečných pokladů

23.06.2021 - Jiří Kalát

Hluboko v pouštních horách Sinajského poloostrova se ukrývá klášter, k němuž ročně míří tisíce křesťanských poutníků. Na místo je přivádí nejen vzpomínka na biblický hořící keř, ale také knihovna plná skutečných pokladů

<p>Klášter svaté Kateřiny leží v údolí ad-Dér, na úpatí svaté Mojžíšovy hory 1 585 metrů nad mořem. V roce 537 dal císař Justinián areál opevnit, takže jej chrání patnáctimetrové hradby.</p>

Klášter svaté Kateřiny leží v údolí ad-Dér, na úpatí svaté Mojžíšovy hory 1 585 metrů nad mořem. V roce 537 dal císař Justinián areál opevnit, takže jej chrání patnáctimetrové hradby.


Reklama

Do malého městečka Svatá Kateřina na Sinajském poloostrově jezdí přímá autobusová linka, a to nejen z Káhiry, ale také z okolních letovisek. Cesta sice může trvat i přes patnáct hodin, jelikož egyptská metropole leží asi 500 kilometrů daleko, přesto patří zmíněný zážitek ke zdejšímu koloritu. Využít se dá rovněž autostop, především od 180 kilometrů vzdálených izraelských hranic, odkud přijíždí množství evropských turistů. Musíte však počítat s tím, že jsou místní lidé zvyklí nechat si za svezení zaplatit, a také je třeba zvážit bezpečnostní situaci. Pohyb na severu Sinaje totiž značně omezují islamistické skupiny, jež tam stále operují, i vojenská kontrolní stanoviště střežící průjezd po silnicích. 

Prázdné město, plný klášter

Turisté dávají obvykle přednost jednodennímu výletu v malých minibusech z přímořských letovisek, jako jsou Dahab nebo Šarm aš-Šajch. Také proto přilehlé městečko a místní hotely i restaurace zejí prázdnotou. Navíc beduíni nechtějí cestovatele příliš pouštět do okolních hor, a většina návštěvníků se tak v oblasti Svaté Kateřiny nezdrží déle než pár hodin. 

Klášter se nachází v Protektorátu Svatá Kateřina, chráněné oblasti označené jako národní park. Za vstup do ní se platí, včetně automobilu, jímž do parku jedete. Může se také stát, že po vás úředník bude chtít poplatek, i když vám vozidlo nepatří – cestujete-li například stopem či s místním průvodcem. V takovém případě nezbývá než si svoji pravdu trochu „uhádat“.

Ráj samotářů

V malé příjemné obci Svatá Kateřina na turisty téměř nenarazíte. Většina přijíždějících totiž na kruhovém objezdu, zdobeném mozaikou světice, zahýbá po návštěvě turistického centra rovnou ke klášteru a mezi tamní beduíny ani nezavítá. Na první pohled se není čemu divit – v městečku je víc vojáků, armádních stanovišť a základen než hostelů, restaurací a zařízení pro civilisty. Při cestě ke klášteru pak narazíte na řadu zátarasů a dva kontrolní body. 

Egypt totiž v posledních letech zaznamenal několik teroristických útoků cílených přímo na turisty, a nejvyhledávanější památky se tak nacházejí doslova v sevření bezpečnostních složek. Politická nestabilita a koronavirová krize pak exodus zahraničních návštěvníků završily: Loni do Egypta zavítalo asi 3,5 milionu lidí – výrazně méně oproti roku 2019, kdy si tamní pamětihodnosti prohlédlo 13 milionů zájemců. Vláda přesto věří, že se v příštím roce čísla vrátí na dřívější úroveň. 

Prázdné městečko tak nabízí ideální prostor pro samotáře, kteří mohou mít sami pro sebe i celý hotel. Do dvou či tří lokálních vývařoven chodí spíš místní, ale jídlo je dobré, a hlavně máte šanci se setkat s obyvateli a jejich kulturou. Část z nich se hlásí ke křesťanství, což představuje v jinak muslimském Egyptě opravdovou výjimku.

Co vypráví Bible

„Mojžíš zatím pásl ovce svého tchána, midiánského kněze Jetra. Jednou, když vedl stádo hluboko do pouště, přišel až k Boží hoře Oréb. Vtom se mu v ohnivém plameni z prostředku keře ukázal Hospodinův anděl. Mojžíš se podíval a hle, keř planul ohněm, ale nebyl stravován.“ Tento biblický příběh z knihy Exodus osudově ovlivnil vývoj oblasti kolem Svaté Kateřiny, protože právě tam se Mojžíšovi zjevil hořící keř, skrz který pak promluvil Bůh. Vyjevil praotci několika náboženství své pravé jméno Jahve, tedy v překladu knihy Septuaginta „jsem, který jsem“

Zdejší krajina se stala dějištěm také dalších význačných biblických příběhů: Podle židovské i křesťanské tradice dostal Mojžíš od Boha desky s deseti přikázáními na hoře Sinaj, jež se tyčí jen několik kilometrů od Svaté Kateřiny. A navzdory původním sporům, zda se skutečně jedná o legendární biblický vrchol, o tom dnes již pochybuje málokdo.

Svatá matka Helena

Samotný klášter se ukrývá v malém údolí ad-Dér v nadmořské výšce 1 585 metrů, na úpatí zmíněné svaté hory Sinaj s 2 285 metry nad mořem a na dohled hory Svaté Kateřiny, jež se tyčí až do 2 629 metrů. V okolí se vypíná několik dalších dvoutisícových vrcholů a mezi nimi se vine řada působivých údolí. 

První doložené stálé osídlení regionu se datuje do začátku 4. století. Záhy poté tam Helena, matka římského císaře Konstantina Velikého, nechala postavit kapli. Nešlo přitom o její jediný čin posilující pozici nového náboženství: Coby horlivá křesťanka se údajně významně podílela na nalezení kříže, na němž skonal Ježíš. A za tento i další skutky ji po smrti prohlásili za svatou.

Zjevení mučednice

Kapli ničily občasné nájezdy beduínů i další nepokoje, proto se římský císař Justinián v roce 537 rozhodl areál opevnit patnáct metrů vysokými hradbami a nechal vybudovat i trojlodní baziliku a další infrastrukturu. Přestavby trvaly přibližně do roku 560 a daly klášteru jeho dnešní podobu. Ve 12. století přibyla mešita pro muslimské poutníky, ovšem dnes se již neužívá. Velké rekonstrukce se památka dočkala v roce 1800, kdy ji po dobytí Egypta nařídil opravit sám Napoleon

V roce 2002 se klášter dostal na seznam UNESCO, jako jedna z nejdéle fungujících institucí svého druhu. Jeho název se odvozuje od mučednice z Alexandrie, jež zemřela ve 4. století (viz Nesená anděly). Kostel byl původně zasvěcen Panně Marii, ale protože se zmíněná egyptská obránkyně víry podle legendy zjevovala místním mnichům, dočkal se svatostánek přejmenování. Dnes komplex spravuje dvacítka řeholníků a veřejnosti zůstává přístupný pouze zčásti, jelikož stále slouží svému účelu. 

Pouť k hořícímu keři

Skrz mohutné opevnění vstoupíte do srdce svatého místa malou brankou. Uvnitř vám vyrazí dech krása klášterní kaple i mnoho artefaktů. Areál se rozkládá na sto hektarech, a to včetně rozlehlých zahrad. Zdejší knihovna patří mezi nejstarší dosud fungující na světě a obsahuje stovky ikon i spisů, s nevyčíslitelnou kulturní, historickou a náboženskou hodnotou. Část z nich spatříte v malém muzeu, jež ikony vystavuje. 

TIP: Průvodce biblickými místy: Tam, kde se psaly dějiny víry

Bohužel, tzv. Sinajský kodex už v 19. století odvezl – podle některých ukradl – lipský evangelický teolog Konstantin von Tischendorf. Unikátní pergamenový rukopis z druhé poloviny 4. století obsahuje téměř celý Starý i Nový zákon a dnes se jeho velká část nachází v Britské knihovně. Návštěvníci však míří převážně k biblickému „hořícímu“ keři: Zástupy tam proudí po celý den, což místu dodává atmosféru pouti. 

Nesená anděly

Svatá Kateřina byla podle legendy egyptská princezna: Žila okolo roku 300 a přijala křesťanství. Při pronásledování křesťanů římským císařem Maxentiem vystoupila na obranu své víry, čímž panovníka uchvátila natolik, že si ji chtěl vzít. Žena však odmítla a vladaře tím rozzuřila, takže ji nařídil umučit na kolech pobitých železnými hroty. Nebožačka ovšem prosila Boha, aby krutý nástroj zničil – a stalo se

Při zázraku prý mnoho lidí uvěřilo v Krista, avšak Maxentius nechal Kateřinu odvléct za město, kde jí sťali hlavu. Jenže místo krve teklo z jejího těla mléko a andělé jej zanesli na horu Sinaj. Tam byly ostatky posléze nalezeny a na památku nedaleko vyrostl i klášter nesoucí její jméno. Světice je dnes patronkou panen, učenců, studentů, ale také řemeslníků či námořníků. Legenda rezonuje rovněž v umění: Kateřinu ztvárnil mimo jiné italský malíř Caravaggio, přičemž bývá zobrazována s atributy v podobě kola, knihy, palmové ratolesti a koruny. Jen v Česku je jí zasvěceno 59 kostelů. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Sovětští vojáci během „bitvy o předměstí“ ve městě Puškin v lednu 1944. Od září 1941 bylo toto město ležící pouhých 25 kilometrů od centra Leningradu okupováno německými vojáky.

Válka
Zajímavosti

Jeden miligram jedu pralesničky strašné (Phyllobates terribilis) by stačil k usmrcení 10 000 myší, 10 až 20 lidí, nebo dvou samců slona afrického.

Věda

„Kosmický ohňostroj“, i tak by se dal nazvat rozpad raketového stupně z nosiče CZ-3B. (foto: © Steve Cullen Photography)

Vesmír

Milan Obrenović II. (1819–1839)

26 dnů srbským králem

Princ Milan Obrenović byl srbským knížetem a coby nejstarší syn v rodu měl garantováno dědictví koruny. Jenže když na konci června roku 1839 srbský král (a jeho otec) Miloš Obrenović abdikuje, prodělává princ těžký zápal plic. Blouzní v horečkách a trpí zimnicí, vůbec netuší, co se kolem něj děje. Nepostřehne ani to, že už je vlastně panovníkem. Po šestadvaceti dnech od svého čestného jmenování umírá, aniž by podepsal jediný dokument nebo list. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907