Konec legendy? Podle DNA by lochneska mohla být úhořem

07.09.2019 - Stanislav Mihulka

Výzkum DNA ve vodách jezera Loch Ness prozradil hodně o zdejších obyvatelích

<p>Úhoř říční zblízka</p>

Úhoř říční zblízka


Reklama

Jak se zdá, moderní vědecké metody nejspíš postupně vysvětlí legendy, které si vyprávějí milovníci záhad po celém světě. Loni vyrazila do Skotska, k populárnímu jezeru Loch Ness, skupina novozélandských genetiků, kteří se rozhodli prozkoumat DNA ve vodách tohoto jezera a pro srovnání i ve vodě dalších tří blízkých jezer. Takzvaná environmentální DNA, tedy DNA, kterou ze svých těl trousí organismy do okolního prostředí, totiž může prozradit, jaké organismy na daném místě žijí. Obzvláště dobře to funguje ve vodě.

Vědci odebrali spoustu vzorků vody z různých míst na jezeře, izolovali v nich DNA, a pak identifikovali organismy, kterým objevená DNA patří. Pomocí DNA není sice možné vyřešit záhadu se stoprocentní jistotou, protože vždy může určitá DNA ve vzorcích scházet, hodně ale napoví.

Žádní plesiosauři

Analýzy DNA z jezera Loch Ness ukázaly, že v jeho vodě s velkou pravděpodobností nežije žádné stvoření, které by bylo byť jen vzdáleně příbuzné s plesiosaury, druhohorními vodními plazy, za jejichž zástupce bývá údajná lochneska často považována. Rovněž se nenašla žádná DNA sumců, jeseterů ani žraloků, o nichž se také v souvislosti se záhadou jezera Loch Ness uvažuje.

TIP: Další bublina splaskla: Kosti yettiho jsou podle analýzy DNA medvědí

Jednu zajímavou věc ale analýza DNA z vody jezera Loch Ness přece jenom odhalila. Vědci tam vystopovali množství DNA úhořů. A právě obří úhoř představuje jednu z hypotéz, které se točí kolem lochnesky. Musel by to být hodně gigantický úhoř, možná i největší, jakého kdy lidé spatřili. Ale i taková verze je nesrovnatelně reálnější, než desítky milionů let přežívající izolovaní plesiosauři. Je ale pochopitelně stejně tak možné, že ve skutečnosti neexistuje ani žádný gigantický úhoř a legenda je jen výplodem lidské fantazie.

Že badatelé udělali svou práci důkladně, dokládají celkové výsledky výzkumu. Dohromady objevili DNA 11 druhů ryb, 3 druhů obojživelníků, 22 druhů ptáků a 19 druhů savců. Ve všech případech jde o notoricky známé druhy, u nichž není nijak zvláštní, že se vyskytují v okolí jezera Loch Ness.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Bodamské jezero leží v nadmořské výšce 395,6 metrů a je třetí největší ve střední Evropě po Balatonu a Ženevském jezeře. (foto: Shutterstock)

Věda

Vilémovi patřilo 20 % rozlohy Anglie. Z dalších 55 % mu jeho „přátelé“ přispívali – navíc všude vybíral daně. A pořád měl své obří výnosné vévodství v Normandii. (foto: Wikimedia CommonsCC0)

Historie

Ectobius lapponicus – „náš“ evropský šváb rusec laponský. Je celkem běžný hlavně v lesích, občas v sadech nebo v zahradách. Objevuje se od května do září. (foto: © Marek Velechovský)

Příroda

Mlhovina CG 4 v souhvězdí Lodní záď je někdy přezdívána „Ruka boží“. Vědci podobné mlhoviny nazývají „kometární globule“, protože tvar jejich plynného oblaku připomíná kometu. (foto: National Optical Astronomy Observatory, CC0)

Vesmír
Zajímavosti

Evropská kosmická agentura (ESA) představila 23. listopadu 2022 nový tým astronautů pro vesmírný program. Je mezi nimi i Čech Aleš Svoboda (na nedatovaném archivním snímku). (foto: Profimedia)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907