Kosmický „preclík“ ukazuje stvoření dvojhvězdy v přímém přenosu

08.10.2019 - Stanislav Mihulka

Chilská soustava ALMA se blýskla extrémně detailním snímkem zárodku dvojhvězdy v temné mlhovině Barnard 59

<p>Mladičký dvojhvězdný systém ve tvaru preclíku na snímku soustavy ALMA. Pozorování tohoto neobvyklého útvaru může vědcům pomoci pochopit nejranější fáze života hvězd a odhalit podmínky, za jakých se utvářejí dvojhvězdy.</p>

Mladičký dvojhvězdný systém ve tvaru preclíku na snímku soustavy ALMA. Pozorování tohoto neobvyklého útvaru může vědcům pomoci pochopit nejranější fáze života hvězd a odhalit podmínky, za jakých se utvářejí dvojhvězdy.


Reklama

Soustava radioteleskopů ALMA v Chile opět předvedla, proč je dnes jedním z nejužitečnějších a nejvýkonnějších přístrojů pro pozorování vesmíru. Její nový snímek v extrémně vysokém rozlišení ukazuje pozoruhodný dvojhvězdný systém, jehož vznik pozorujeme v přímém přenosu. Něco podobného prý odborníci ještě neviděli.

Felipe Alves z německého institutu Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics a jeho kolegové namířili soustavu ALMA na systém BHB2007. Jde o nejnovější známý přírůstek v malé hvězdokupě uvnitř temné mlhoviny Barnard 59, která je součástí rozsáhlých oblaků mezihvězdného prachu známých jako mlhovina Dýmka.

Preclík se zárodkem dvojhvězdy 

Jak je vidět na zmíněném snímku soustavy ALMA, systém BHB2007 tvoří dvě vznikající hvězdy, přičemž obě jsou obklopené diskem z kosmického plynu a prachu. Obě hvězdy stále ještě rostou a hltají materiál z příslušného disku. Každý z těchto disků má přitom velikost zhruba jako Hlavní pás planetek ve Sluneční soustavě, který se nachází mezi Marsem a Jupiterem. Od sebe navzájem disky dělí vzdálenost odpovídající 28násobeku vzdálenosti mezi Sluncem a Zemí.

TIP: Astronomové vystopovali možný zárodek planety u mladičké hvězdy

Na snímku kosmického „preclíku“ je patrné, že obě hvězdy i s jejich disky společně obklopuje větší disk plynu a prachu, z něhož se původně zrodily. Jeho hmotnost badatelé odhadují na 80 Jupiterů. Analýza dat také ukázala, že méně hmotný, ale jasnější disk (na obrázku dole) vtahuje větší množství hmoty. V další fázi nasává každá hvězda hmotu ze svého vlastního malého disku.

„Očekáváme, že tento dvoustupňový akreční proces řídí dynamiku celého dvojhvězdného systému v období získávání hmoty,“ doplňuje Felipe Alves. „I když shoda našich pozorování s teoretickými předpoklady vypadá v současnosti velmi slibně, bude potřeba podrobně zkoumat větší počet mladých dvojhvězd, abychom lépe pochopili, jakým způsobem tyto systémy vznikají.“

  • Zdroj textu:

    ESO

  • Zdroj fotografií: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), Alves et al.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Autoportrét roveru Curiosity na náhorní plošině Naukluft na úpatí Mount Sharp.

Vesmír

Nesourodá dvojice z Pompejí zahynula strašnou smrtí v pyroklastickém mračnu.

Věda

Landwasserský viadukt je jednokolejný šestiklenbový zakřivený železniční viadukt, který se vine nad švýcarskou říčkou Landwasser a spojuje zastávky Alvaneu a Filisur. Na své jihovýchodní straně ústí do 216 metrů dlouhého Landwasserského tunelu. Viadukt navrhl Alexander Acatos a v letech 1901 až 1902 jej postavila firma Müller & Zeerleder. Stavba, která se nachází ve výšce přes tisíc metrů nad mořem, je 65 metrů vysoká a na délku měří 136 metrů. Od roku 2008 je viadukt součástí kulturního dědictví UNESCO.

Zajímavosti
Revue

Situace zachycená na tomto snímku nebývá příliš často k vidění. Obrázek samice medvěda hnědého s mládětem na zádech má však logické vysvětlení.

Příroda

Interiér londýnské kavárny na přelomu 18. a 19. století. Ženská petice proti pití kávy vylíčila kafaře jako neschopné impotenty.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907