Kosmický „preclík“ ukazuje stvoření dvojhvězdy v přímém přenosu

08.10.2019 - Stanislav Mihulka

Chilská soustava ALMA se blýskla extrémně detailním snímkem zárodku dvojhvězdy v temné mlhovině Barnard 59

<p>Mladičký dvojhvězdný systém ve tvaru preclíku na snímku soustavy ALMA. Pozorování tohoto neobvyklého útvaru může vědcům pomoci pochopit nejranější fáze života hvězd a odhalit podmínky, za jakých se utvářejí dvojhvězdy.</p>

Mladičký dvojhvězdný systém ve tvaru preclíku na snímku soustavy ALMA. Pozorování tohoto neobvyklého útvaru může vědcům pomoci pochopit nejranější fáze života hvězd a odhalit podmínky, za jakých se utvářejí dvojhvězdy.


Reklama

Soustava radioteleskopů ALMA v Chile opět předvedla, proč je dnes jedním z nejužitečnějších a nejvýkonnějších přístrojů pro pozorování vesmíru. Její nový snímek v extrémně vysokém rozlišení ukazuje pozoruhodný dvojhvězdný systém, jehož vznik pozorujeme v přímém přenosu. Něco podobného prý odborníci ještě neviděli.

Felipe Alves z německého institutu Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics a jeho kolegové namířili soustavu ALMA na systém BHB2007. Jde o nejnovější známý přírůstek v malé hvězdokupě uvnitř temné mlhoviny Barnard 59, která je součástí rozsáhlých oblaků mezihvězdného prachu známých jako mlhovina Dýmka.

Preclík se zárodkem dvojhvězdy 

Jak je vidět na zmíněném snímku soustavy ALMA, systém BHB2007 tvoří dvě vznikající hvězdy, přičemž obě jsou obklopené diskem z kosmického plynu a prachu. Obě hvězdy stále ještě rostou a hltají materiál z příslušného disku. Každý z těchto disků má přitom velikost zhruba jako Hlavní pás planetek ve Sluneční soustavě, který se nachází mezi Marsem a Jupiterem. Od sebe navzájem disky dělí vzdálenost odpovídající 28násobeku vzdálenosti mezi Sluncem a Zemí.

TIP: Astronomové vystopovali možný zárodek planety u mladičké hvězdy

Na snímku kosmického „preclíku“ je patrné, že obě hvězdy i s jejich disky společně obklopuje větší disk plynu a prachu, z něhož se původně zrodily. Jeho hmotnost badatelé odhadují na 80 Jupiterů. Analýza dat také ukázala, že méně hmotný, ale jasnější disk (na obrázku dole) vtahuje větší množství hmoty. V další fázi nasává každá hvězda hmotu ze svého vlastního malého disku.

„Očekáváme, že tento dvoustupňový akreční proces řídí dynamiku celého dvojhvězdného systému v období získávání hmoty,“ doplňuje Felipe Alves. „I když shoda našich pozorování s teoretickými předpoklady vypadá v současnosti velmi slibně, bude potřeba podrobně zkoumat větší počet mladých dvojhvězd, abychom lépe pochopili, jakým způsobem tyto systémy vznikají.“

  • Zdroj textu:

    ESO

  • Zdroj fotografií: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), Alves et al.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vykopávky s mamuty před stavbou nového letiště v Santa Lucíi.

Věda

Kuba říká…

Američané jsou přesvědčení, že hra „Simon říká patří k jejich kulturnímu dědictví. A Angličané kontrují, že rozhodně vznikla u nich. Jasně se v ní přece hovoří o muži jménem Simon de Montfort, který v bitvě u Lewes v roce 1264 polapil krále Jindřicha III. i jeho syna, a proto „vydával rozkazy celé zemi“. Po nějaký čas tehdy platilo, že co říká Simon, má stejnou váhu jako slova krále.

Nebojte, Britové nemají patent na všechny hloupé hry. Stejný design, při kterém vedoucí postava hry předkládá nejrůznější úkoly ostatním hráčům a ti je musí plnit (ovšem jen za předpokladu, „že to říká Simon“, jinak by je to diskvalifikovalo), je totiž důvěrně známý po celém světě. Česká varianta „Kuba říká“ sice nezní zrovna původně, ale turecké Yakup der ki nebo vietnamské Tôi báo už působí vcelku originálně.

Kořeny těchto her totiž sahají rozhodně dál, než aby se daly považovat za důsledek nějaké středověké třenice mezi anglickými barony. Portugalským a norským dětem při této hře rozkazuje Král, španělským Kozel, japonským Kapitán lodě, francouzským Jacques, čínským Učitel a německým Kommando Pimperle.

Historie
Zajímavosti

Výtrysk černé díry systému MAXI J1820+070 na snímku observatoře Chandra

Vesmír

Stroj v dražbě je uchován v dřevěném kufříku a na první pohled připomíná psací stroj. Odhadovaná cena jednoho z mála zachovaných strojů se pohybuje mezi 30 a 40 tisíci eur.

Zajímavosti

Nosorožec černý (Diceros bicornis) – všimněte si protáhlého horního pysku.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907