Kosmický „preclík“ ukazuje stvoření dvojhvězdy v přímém přenosu

08.10.2019 - Stanislav Mihulka

Chilská soustava ALMA se blýskla extrémně detailním snímkem zárodku dvojhvězdy v temné mlhovině Barnard 59

<p>Mladičký dvojhvězdný systém ve tvaru preclíku na snímku soustavy ALMA. Pozorování tohoto neobvyklého útvaru může vědcům pomoci pochopit nejranější fáze života hvězd a odhalit podmínky, za jakých se utvářejí dvojhvězdy.</p>

Mladičký dvojhvězdný systém ve tvaru preclíku na snímku soustavy ALMA. Pozorování tohoto neobvyklého útvaru může vědcům pomoci pochopit nejranější fáze života hvězd a odhalit podmínky, za jakých se utvářejí dvojhvězdy.


Reklama

Soustava radioteleskopů ALMA v Chile opět předvedla, proč je dnes jedním z nejužitečnějších a nejvýkonnějších přístrojů pro pozorování vesmíru. Její nový snímek v extrémně vysokém rozlišení ukazuje pozoruhodný dvojhvězdný systém, jehož vznik pozorujeme v přímém přenosu. Něco podobného prý odborníci ještě neviděli.

Felipe Alves z německého institutu Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics a jeho kolegové namířili soustavu ALMA na systém BHB2007. Jde o nejnovější známý přírůstek v malé hvězdokupě uvnitř temné mlhoviny Barnard 59, která je součástí rozsáhlých oblaků mezihvězdného prachu známých jako mlhovina Dýmka.

Preclík se zárodkem dvojhvězdy 

Jak je vidět na zmíněném snímku soustavy ALMA, systém BHB2007 tvoří dvě vznikající hvězdy, přičemž obě jsou obklopené diskem z kosmického plynu a prachu. Obě hvězdy stále ještě rostou a hltají materiál z příslušného disku. Každý z těchto disků má přitom velikost zhruba jako Hlavní pás planetek ve Sluneční soustavě, který se nachází mezi Marsem a Jupiterem. Od sebe navzájem disky dělí vzdálenost odpovídající 28násobeku vzdálenosti mezi Sluncem a Zemí.

TIP: Astronomové vystopovali možný zárodek planety u mladičké hvězdy

Na snímku kosmického „preclíku“ je patrné, že obě hvězdy i s jejich disky společně obklopuje větší disk plynu a prachu, z něhož se původně zrodily. Jeho hmotnost badatelé odhadují na 80 Jupiterů. Analýza dat také ukázala, že méně hmotný, ale jasnější disk (na obrázku dole) vtahuje větší množství hmoty. V další fázi nasává každá hvězda hmotu ze svého vlastního malého disku.

„Očekáváme, že tento dvoustupňový akreční proces řídí dynamiku celého dvojhvězdného systému v období získávání hmoty,“ doplňuje Felipe Alves. „I když shoda našich pozorování s teoretickými předpoklady vypadá v současnosti velmi slibně, bude potřeba podrobně zkoumat větší počet mladých dvojhvězd, abychom lépe pochopili, jakým způsobem tyto systémy vznikají.“

  • Zdroj textu:

    ESO

  • Zdroj fotografií: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), Alves et al.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ocenění za chemii si odnesl japonský tým, jenž vyzkoumal, že pětileté dítě denně vyprodukuje až půl litru slin.

Zajímavosti

Apačský náčelník a šaman Geronimo se dožil 79 let. Zemřel 17. února 1909 na zápal plic. Způsobil si ho sám, neboť značně opilý spadl z koně do ledové vody a nastydl. 

Historie

Šéf NASA Jim Bridenstine představuje nové skafandry.

Vesmír

Slabě pancéřované tančíky PzKpwf I vyzbrojené pouze kulomety nevyhovovaly už na počátku druhé světové války

 

Válka

Některé ledovce vypouštějí do okolí chlor-36

Věda

Mladá samice přistává na suchou jalovcovou větev trčící nad údolí. Ne zcela vybarvené letky v křídlech jsou znakem mladého ptáka.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907