Myanmarský jantar uchoval unikátní loveckou scénu, během které zahynul dravec i jeho kořist
„Pekelný mravenec“ Ceratomyrmex ellenbergeri lovící příbuzného švábů Caputoraptor elegans.
O chování tvorů, kteří žili před miliony let, toho víme jen velmi málo. Jistou představu si můžeme udělat na základě nálezů kostí, stop a dalších pozůstatků. Velmi vzácně se ale stane, že se nějaká událost z doby před miliony let zachová v podobě fosilie. Můžeme se tak i po milionech let stát očitými svědky dávného dramatu. Phillip Barden z amerického New Jersey Institute of Technology a jeho tým na právě takovou fosilii narazili v Myanmaru.
V myanmarském jantaru, který se v poslední době stal zdrojem nálezů celé řady pozoruhodných fosilií, vědci objevili loveckou scénu z období křídy, která se odehrála asi před 99 miliony let. V roli lovce se této scény zúčastnil druhohorní mravenec Ceratomyrmex ellenbergeri, který náleží do vymřelé skupiny mravenců Haidomyrmecinae, přezdívané „hell ants“, tedy pekelní mravenci, kvůli šavlovitým čelistem a rohům.
TIP: Myanmarský jantar uchoval divukrásné barvy hmyzu starého 99 milionů let
Mravencovy vražedně vyhlížející čelisti svírají jeho poslední oběť, kterou je hmyz Caputoraptor elegans, z blízkého příbuzenstva švábů. Šťastnou shodou okolností lovce i jeho kořist pohltila ještě během útoku pryskyřice. Pro paleontology je tento nález nesmírně cenný. Nebylo jim totiž úplně jasné, jak vlastně „pekelní mravenci“ používali své lovecké „nádobíčko“.
VědaBodamské jezero leží v nadmořské výšce 395,6 metrů a je třetí největší ve střední Evropě po Balatonu a Ženevském jezeře. (foto: Shutterstock)
HistorieVilémovi patřilo 20 % rozlohy Anglie. Z dalších 55 % mu jeho „přátelé“ přispívali – navíc všude vybíral daně. A pořád měl své obří výnosné vévodství v Normandii. (foto: Wikimedia Commons, CC0)
PřírodaEctobius lapponicus – „náš“ evropský šváb rusec laponský. Je celkem běžný hlavně v lesích, občas v sadech nebo v zahradách. Objevuje se od května do září. (foto: © Marek Velechovský)
VesmírMlhovina CG 4 v souhvězdí Lodní záď je někdy přezdívána „Ruka boží“. Vědci podobné mlhoviny nazývají „kometární globule“, protože tvar jejich plynného oblaku připomíná kometu. (foto: National Optical Astronomy Observatory, CC0)
VesmírEvropská kosmická agentura (ESA) představila 23. listopadu 2022 nový tým astronautů pro vesmírný program. Je mezi nimi i Čech Aleš Svoboda (na nedatovaném archivním snímku). (foto: Profimedia)
