Meteorit NWA 2727 potvrzuje přítomnost vody u povrchu Měsíce. Budoucí kolonisté mají důvod k optimismu
Lunární meteorit NWA 2727
V poslední době si konečně děláme zálusk na kolonizaci Měsíce. Co tam ale kolonisté najdou, až tam přiletí? Pokud by tam byl vodní led, bylo by to skvělé, neboť voda je pro kolonie zásadní surovinou. NASA dokonce před časem nechala na Měsíc spadnout kosmickou loď, aby zjistila, jak to s vodou na Měsíci je.
Debaty o dostupnosti vody na Měsíci teď rozvířil nový objev japonských vědců. Masahiro Kayama z Tohoku University a jeho spolupracovníci prostudovali 13 lunárních meteoritů, objevených v severozápadní Africe, a v jednom z nich našli moganit.
Moganit je specifická forma oxidu křemičitého, která podle našich znalostí vzniká jen a pouze v zásadité vodě. Odborníci se teď dohadují, co to vlastně přesně znamená. Důkazy prý přesvědčivě ukazují, že moganit z meteoritu vznikl na Měsíci a nikoliv až během cesty na Zemi. Zároveň se zdá, že voda asi nebude na povrchu Měsíce nijak běžná, když moganit obsahoval jenom 1 meteorit ze 13.
TIP: Dobrá zpráva: Na budoucí kolonisty čekají na Měsíci ohromné zásoby vody
Na druhou stranu, pro kolonizaci našeho souputníka nepotřebujeme, aby pod povrchem Měsíce byl celý ohromný zmrzlý oceán. Podle vědců úplně postačí, pokud na Měsíci tu a tam narazíme na podpovrchové kapsy s vodním ledem.
IFL Science
VědaOpičí neštovice jsou onemocněním vyvolaným virem rodu Ortopoxvirus z čeledi Poxviridae. Virus se obvykle na člověka přenáší kousnutím, škrábnutím nebo přímým kontaktem s krví infikovaných živočichů.
HistorieNejvyhlášenějším resortem pro římskou smetánku bylo v antice Baiae.
VálkaPrvní tank Heavy Mark I měl osmičlennou osádku, přičemž polovinu zaměstnaly motory a řízení stroje.
PřírodaJežura australská při hledání své oblíbené potravy – mravenců.
ZajímavostiPěstitelskou doménou singapurské botanické zahrady se staly orchideje.
VesmírUtkání dvou černých děr
Tento snímek vznikl kombinací dat v oboru rentgenového záření z družice Chandra X-ray Observatory a fotografie ve vizuálním oboru, pořízené pomocí HST. Představuje galaxii NGC 6240, která je od Země vzdálena 400 milionů světelných roků a promítá se do souhvězdí Hadonoše.
Uprostřed snímku jsou dvě černé díry, které od sebe dělí vzdálenost 3 000 světelných let. Jsou viditelné jako jasné bodové zdroje rentgenového záření. Nakonec se pravděpodobně přiblíží k sobě a splynou v jednu velkou černou díru.
Co se stane, když se tyto exotické objekty začnou navzájem ovlivňovat, zůstává pro astronomy zatím hádankou. Jedno je však jisté: uvolní se při tom obrovské množství energie a do prostoru budou vyslány gravitační vlny. (NASA/CXC/MIT/C.Canizares, M.Nowak, CC0)
