Magnetická a ohebná umělá kůže umožní vývoj nové nositelné elektroniky

03.09.2019 - Stanislav Mihulka

Pacienti, lékaři i tvůrci nositelné elektroniky ocení novou umělou kůži, která je trvale magnetická

<p>Nová magnetická kůže na dlani</p>

Nová magnetická kůže na dlani


Reklama

V dnešní biomedicíně i mezi výrobci nositelné elektroniky je velká poptávka po umělé kůži, která by se dobře snášela s lidským tělem a přitom by mohla vykonávat celou řadu zajímavých funkcí. Právě takovou umělou kůži nedávno vytvořili odborníci Technické a přírodovědecké univerzity krále Abdalláha v Saúdské Arábii.

Jejich nová umělá kůže je velmi ohebná a téměř neznatelně přiléhá na lidskou kůži. Zároveň je trvale magnetická. Nabízí celou řadu zajímavých aplikací. Mohla by se například stát klíčovou součástí pokročilých pomůcek pro pacienty s dlouhodobým nebo trvalým tělesným postižením.

TIP: Vědci vytvořili první živé 3D tetování: Použili geneticky upravené bakterie

Lékaři a odborníci by také s pomocí takové umělé kůže mohli monitorovat pacienty během léčby. Magnetická kůže by se rovněž mohla stát součástí rozmanitých zařízení nositelné elektroniky. Výroba tohoto materiálu je přitom velmi snadná. Postačí smíchat elastický polymerový materiál s magnetickým práškem a směs poté nechat vyschnout při pokojové teplotě.

 

Reklama

  • Zdroj textu:

    TechXplore

  • Zdroj fotografií: Almansouri et al.

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Replika stroje Fokker Eindecker, kterého se dohodoví piloti až do jara 1916 velmi obávali. (foto: Shutterstock)

Válka

Mezi nejnebezpečnější příměsi zemního plynu patří karcinogenní benzen. Jeho přítomnost vědci zaznamenali v 95 % vzorků. (foto: Unsplash, KWON JUNHOCC0)

Věda

Chcete-li objekty popsané v článku spatřit s jistotou, najděte si k pozorování místo co nejméně zatížené světelným znečištěním. (foto: PixabayCC0)

Vesmír

Dospělý strdimil karmínovoprsý (Aethopyga siparaja) dorůstá velikosti kolem 10 cm. (foto: Shutterstock)

Příroda

Traduje se, že se Tycho de Brahe nechtěl vzdálit od pozorování zatmění Slunce a zemřel na protržený močový měchýř. (foto: Wikimedia Commons, Eduard EnderCC0)

Historie

Ze 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907