Reklama


Magnetické buňky pstruhů: Nenápadné rybí kompasy

18.07.2018 - Zuzana Teličková

Vědcům se v rypci pstruha podařilo identifikovat buňky, které reagují na zemský magnetismus. Objev by mohl vysvětlit způsob, jakým se zvířata orientují v prostoru a hledají cestu navzdory špatné viditelnosti.

<p>Podvodní snímek pstruha obecného <em>(Salmo Trutta)</em> v horském jezeře. U těchto ryb byla potvrzena existence „magnetických buněk“,</p><p> </p>

Podvodní snímek pstruha obecného (Salmo Trutta) v horském jezeře. U těchto ryb byla potvrzena existence „magnetických buněk“,

 


Reklama

Nová metoda, která byla ve výzkumu použita, otevírá cesty pro nejrůznější moderní aplikace typu miniaturních GPS a v budoucnu možná i pro genovou terapii, která by mohla navrátit lidem zrak, sluch a čich. „Není pochyb o tom, že se některá zvířata, zvláště migrující ptáci a ryby, řídí zemským magnetismem,“ komentuje výsledky biogeofyzik Michael Winklhofer z mnichovské univerzity. „Problém je, že stále nevíme, jak přesně to funguje.“

Vědci opatrně odebrali z tkání pstruhů celé buňky a vložili je do Petriho misek. Když na ně působili rotačním magnetickým polem, přibližně jedna z deseti tisíců buněk začala rotovat se stejnou frekvencí jako pole. Struktura uvnitř těchto buněk navíc jasně zářila, takže bylo snadné reagující buňky v Petriho miskách identifikovat. Bližší pohled odhalil na buněčných membránách krystaly podobné magnetitu, což je ruda železa, která má magnetické vlastnosti.

TIP: Termální kotel na ryby: Yellowstonský pramen Fishing Cone

Podle Winklhofera je možné, že tyto struktury rozechvívají membrány neuronů a spustí tak nervové impulzy, které pošlou do mozku potřebnou informaci o směru. Vzhledem k množství magnetických buněk v odebraných vzorcích odhaduje Winklhofer počet buněk v rypci každého pstruha na 10 až 100.

Winklhoferův tým následně objevil ještě větší množství magnetických buněk v postranní čáře, pomocí níž ryby zaznamenávají vibrace. Je možné, že se magnetické buňky nacházejí v těle pstruhů na různých místech. Kdyby byly příliš blízko u sebe, reagovaly by totiž jedna na druhou.

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jak se snesete s robotickým nadřízeným?

Věda

Zámek Valtice byl hlavním sídlem rodiny Lichtenštejnů do roku 1945.

Historie

Krasavec nad rýžovými poli

Tan-jang-Kchun-šan | 164,8 km

Nejdelší most světa, zapsaný i v Guinnessově knize rekordů, se nachází na vysokorychlostní železniční trati spojující Šanghaj a Nanking v provincii Ťiang-su na východě Číny. Viadukt Tan-jang-Kchun-šan se táhne v délce přes 160 km a prochází malebnou krajinou s rýžovými poli, kanály i jezery v blízkosti řeky Jang-c’-ťiang. Jeho výstavba započala roku 2006, zaměstnala bezmála 10 tisíc lidí a přišla asi na 8,5 miliardy dolarů, tedy zhruba 190 miliard korun

Zajímavosti

Zoborožec kaferský při intenzivním hledání potravy v jihoafrickém Krugerově parku

Příroda

Mars na snímcích sondy Mars Reconnaissance Orbiter. Vpravo situace po vypuknutí prachové bouře.

Vesmír

Prehistorické naleziště u Eynshamu v hrabství Oxfordshire, kde horko odhalilo nové monumenty

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907