Mamuti a neandertálci toho měli společného víc, než se na první pohled zdá

11.04.2019 - Stanislav Mihulka

Mamuti i neandertálci se přizpůsobili světu dob ledových podobným způsobem


Reklama

Mamuty srstnaté a neandertálce vždy spojovalo přinejmenším to, že žili společně na území zaledněné Evropy. Kromě toho, že jde o savce, na první pohled mnoho společného nemají, Mamuti jsou sloni a neandertálci zase lidé. Izraelští vědci ale ve své nové studii tvrdí, že toho mamuti a neandertálci ve skutečnosti sdílejí mnohem víc, než by se na první pohled mohlo zdát.

Jak mamuti, tak i neandertálci vymřeli. Díky paleogenetikům ale máme v obou případech už delší dobu k dispozici jejich kompletní DNA. Izraelský tým pečlivě prostudovali genomy mamuta i neandertálce a zjistil, že oba druhy sdílely celou řadu znaků na molekulární úrovni, které souvisejí s přizpůsobením vůči chladu a mrazu.

TIP: Překvapení: Analýza DNA šperků ze slonoviny v Kambodži odhalila mamuta

Mamuti i neandertálci obývali svět, v němž běsnily doby ledové. Mamut srstnatý asi před 600 tisíci lety a neandertálec o něco poději, asi před 400 tisíci lety. Jak mamuti, tak i nendrtálci se velmi chladnému klimatu přizpůsobili díky podobným „trikům“ na úrovni genů. Nakonec měli společnou ještě jednu věc. Na jejich vyhubení se zřejmě podstatně podílel náš druh, tedy Homo sapiens.

  • Zdroj textu:

    IFL Science

  • Zdroj fotografií: Paul Jamin (1885)

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907