Keplerova supernova, která explodovala v roce 1604, je dnes vděčným objektem výzkumu astronomů
Keplerova supernova, známá též jako SN 1604, je zatím poslední, jejíž explozi jsme zaznamenali v Mléčné dráze. Stalo se to v souhvězdí Hadonoše, ve vzdálenosti asi 20 tisíc světelných let. Šlo o supernovu typu Ia, kdy bílý trpaslík nashromáždil hmotu od svého hvězdného partnera, a množství této hmoty spustilo termonukleární explozi. Johannes Kepler byl jedním z těch, kdo měli to štěstí pozorovat tuhle nebeskou show na vlastní oči.
Tým odborníků, který vedl Matthew Millard z americké University of Texas, Arlington, detailně analyzoval rychlost pohybu 15 malých „chuchvalců“ materiálu, který se řítí vesmírem směrem od místa exploze supernovy. Badatelé přitom vycházeli ze spekter získaných americkou vesmírnou observatoří Chandra.
Nejrychlejší z měřených chuchvalců se pohybuje rychlostí kolem 37 milionů kilometrů za hodinu, což odpovídá rychlosti Mach 31 tisíc. Nebo také 0,034 rychlosti světla. Jde o nejvyšší rychlost materiálu vyvrženého explozí supernovy, kterou jsme kdy naměřili s pomocí pozorování v oblasti rentgenového záření. U supernov tohoto typu v jiných galaxiích přitom podobné rychlosti pozorujeme jen dny, maximálně týdny po explozi. Tady je to už déle než 400 let.
TIP: Jak často v naší Galaxii vybuchne supernova?
Vědci si zatím nejsou jistí, proč materiál exploze Keplerovy supernovy letí tak rychle. Podle některých názorů byla Keplerova supernova neobvyklým případem exploze supernovy typu Ia. Je také možné, že materiál v prostředí kolem místa exploze byl původně rozmístěný dost nerovnoměrně a některé oblasti, jimiž prolétá hmota vyvržená supernovou, jsou velmi řídké. A hmotu supernovy nic moc nezpomaluje.
VědaFosilie ptakoještěra Balaenognathus maeuseri byla nalezena v německém lomu a byla popsána paleontology z Anglie, Německa a Mexika. (ilustrace: University of Portsmouth, Megan Jacobs, CC BY-SA 4.0)
HistorieRatibořický zámek pravděpodobně zažil nejedno dostaveníčko paní kněžny s Metternichem… (Wikimedia Commons, Kozuch, CC BY-SA 3.0 + Wikimedia Commons, CC0)
VědaV roce 2022 bylo objeveno pouhých 13 případů infekce vlasovcem medinským. Ještě v 80. letech minulého století jich byly miliony. (foto: The Carter Center, Louise Gubb, CC BY 4.0)