Meziplanetární sonda Juno se musela manévrem vyhnout zničení zatměním

07.10.2019 - Stanislav Mihulka

Sondě Juno hrozilo, že bude příliš dlouho ve stínu Jupiteru. Zachránil ji náročný manévr

<p>Sonda Juno je na orbitě Jupiteru od července 2016. Fungovat zde má až do roku 2021.</p>

Sonda Juno je na orbitě Jupiteru od července 2016. Fungovat zde má až do roku 2021.


Reklama

Vesmír je plný nebezpečí, Sluneční soustavu nevyjímaje. Vědci a inženýři si s tím musejí nějak poradit. Někdy jde o velmi složité a náročné situace, jako byl nedávný vynucený manévr americké meziplanetární sondy Juno. Ta operuje na oběžné dráze kolem Jupiteru a teď musela změnit svou oběžnou rychlost o 203 kilometrů za hodinu.

Sonda se musela vyhnout hrozbě, která je doposud velmi neobvyklá, i na poměry ve vesmíru. Sondě Juno totiž hrozil zánik zatměním (anglicky hezky „death by eclipse“). Kosmická plavidla zanikají různě, ale kvůli zatmění to obvykle není. Zní to možná trochu zvláštně, ale celou situaci snadno objasní dvě skutečnosti: 1. Jupiter je veliká planeta a 2. Sonda Juno je poháněná solární energií.

Záchrana před stínem obra

Pokud by nedošlo k záchrannému manévru, Juno by 3. listopadu prolétala ve stínu Jupiteru po dobu 12 hodin. A to by bývalo stačilo k tomu, aby sonda zcela vybila své baterie, které si dobíjí ze solárních panelů. Jestliže by se to stalo, tak by Juno bez energie v mrazivém vesmíru pravděpodobně nepřežila a operátoři by sondu už nedokázali oživit.

TIP: Dostaveníčko s vládcem bohů: Sonda Juno zítra vstoupí na oběžnou dráhu Jupitera

Aby NASA zabránila ztrátě cenné sondy, která nás teď zásobuje pozoruhodnými informace o největší planetě Sluneční soustavy, musela Juno podstoupit náročný manévr. Mezi 30. zářím a 1. říjnem (2019) zažehla svůj pohon na 10,5 hodiny, což bylo asi pětkrát déle, než dosavadní nejdelší zážeh pohonu tohoto druhu. Juno během manévru spotřebovala 73 kilogramů paliva. Manévr byl úspěšný, takže Juno by měla nadcházející průlet stínem Jupiteru bez potíží zvládnout. 

  • Zdroj textu:

    NASA/JPL

  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vykopávky s mamuty před stavbou nového letiště v Santa Lucíi.

Věda

Kuba říká…

Američané jsou přesvědčení, že hra „Simon říká patří k jejich kulturnímu dědictví. A Angličané kontrují, že rozhodně vznikla u nich. Jasně se v ní přece hovoří o muži jménem Simon de Montfort, který v bitvě u Lewes v roce 1264 polapil krále Jindřicha III. i jeho syna, a proto „vydával rozkazy celé zemi“. Po nějaký čas tehdy platilo, že co říká Simon, má stejnou váhu jako slova krále.

Nebojte, Britové nemají patent na všechny hloupé hry. Stejný design, při kterém vedoucí postava hry předkládá nejrůznější úkoly ostatním hráčům a ti je musí plnit (ovšem jen za předpokladu, „že to říká Simon“, jinak by je to diskvalifikovalo), je totiž důvěrně známý po celém světě. Česká varianta „Kuba říká“ sice nezní zrovna původně, ale turecké Yakup der ki nebo vietnamské Tôi báo už působí vcelku originálně.

Kořeny těchto her totiž sahají rozhodně dál, než aby se daly považovat za důsledek nějaké středověké třenice mezi anglickými barony. Portugalským a norským dětem při této hře rozkazuje Král, španělským Kozel, japonským Kapitán lodě, francouzským Jacques, čínským Učitel a německým Kommando Pimperle.

Historie
Zajímavosti

Výtrysk černé díry systému MAXI J1820+070 na snímku observatoře Chandra

Vesmír

Stroj v dražbě je uchován v dřevěném kufříku a na první pohled připomíná psací stroj. Odhadovaná cena jednoho z mála zachovaných strojů se pohybuje mezi 30 a 40 tisíci eur.

Zajímavosti

Nosorožec černý (Diceros bicornis) – všimněte si protáhlého horního pysku.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907