Místo smrti: Nová lokalita ukrývala oběti katastrofy po dopadu křídového meteoritu

03.04.2019 - Stanislav Mihulka

Paleontologové oslavují objev prvního známého naleziště s oběťmi dopadu slavného meteoritu na konci křídy

<p>Náraz meteoritu na konci křídy vyvolal apokalyptické vlny cunami ve vnitrozemském moři.</p>

Náraz meteoritu na konci křídy vyvolal apokalyptické vlny cunami ve vnitrozemském moři.


Reklama

Na konci křídy se stalo něco velmi ošklivého. Většina tehdejších druhů pozemské přírody vymřela. Detailní mechanismus tohoto nejmladšího masového vymírání stále není jasný, není ale pochyb o tom, že významnou roli sehrál dopad gigantického meteoritu, který zasáhl Zemi u Chicxulubu, na dnešním pobřeží Mexika. Jak to ale tehdy vlastně vypadalo?

Odpověď nabízí mezinárodní tým paleontologů a geologů, který zaznamenal mimořádný objev. V Severní Dakotě našli lokalitu přezdívanou Tanis s úplně prvními známými oběťmi dopadu zmíněného meteoritu na konci křídy. Jde o velký počet promísených fosilií ryb, savců, hmyzu a samozřejmě také dinosaurů, které očividně zabila seismická vlna a déšť kuliček roztavené hmoty v důsledku pádu meteoritu, za méně než hodinu po samotném dopadu. Tanis se nachází na místě, kde dávná řeka ústila do rozsáhlého vnitrozemského moře.

TIP: Nepředstavitelný náraz: Meteorit na konci křídy zřejmě prorazil zemskou kůru

Meteorit dopadl asi 3 tisíce kilometrů od místa nálezu. Obyčejná vlna tsunami by tam dorazila asi za 12 hodin. Vražedné záplavy a sesuvy v Tanis ale vyvolala seismická vlna s mimořádnou silou, která překonala známá pozemská zemětřesení a dorazila asi 10 minut po dopadu. Asi 45 minut po dopadu meteoritu na Tanis dopadla záplava tektitů, tak půlcentimetrových kuliček žhavé hmoty, které se řítily rychlostí přes 300 km/h. Na fosilních vrstvách z Tanis je to všechno dodnes patrné.

  • Zdroj textu:

    UC Berkeley

  • Zdroj fotografií: UC Berkley/Robert DePalma

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Revue
Reklama

Před 29 miliony let dopadl v Libyjské poušti meteorit, který vytvořil spoustu pěkného žlutého skla. Dávní zlatníci je později použili k výrobě šperků pro slavného Tutanchamona.

Vesmír

Marsovské selfie 

Rover Curiosity (anglicky „zvídavost“) přistál na Marsu 6. srpna 2012, s cílem zkoumat tamní klima i geologii a pátrat po stopách vody či živých organismů. Mise měla trvat dva roky, následně však byla prodloužena na neurčito a Curiosity pracuje dodnes. Snímek z 5. srpna 2015 jej zachycuje na úbočí hory Mount Sharp, těsně před navrtáním kamene pojmenovaného Buckskin.

Vesmír

Baron Adolf Erik Nordenskiöld označil již v 19. století Katalánský atlas za „nejobsažnější kartografické dílo 14. století“

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907