Může konopí chránit mozek ve stáří? Velká studie naznačuje překvapivou souvislost
Data od více než 25 tisíc lidí naznačují, že vztah mezi konopím a mozkem je složitější, než se zdálo. Mírné užívání může ve stáří souviset s větším objemem některých mozkových oblastí i lepší pamětí.
Výzkum účinků marihuany na lidské zdraví byl dlouho zanedbáván a vědci se teď snaží dohonit, co se dá. Anika Guhová z Coloradské univerzity nedávno zjišťovala, jak užívání marihuany během života ovlivňuje stav a funkce mozku, když lidé dosáhnou středního a vyššího věku.
Nová rozsáhlá studie naznačuje, že u lidí ve středním a vyšším věku se jeho umírněné užívání v průběhu života pojí s větším objemem některých klíčových mozkových struktur a dokonce i s lepšími výsledky v kognitivních testech. Výsledky publikované v odborném časopise Journal of Studies on Alcohol and Drugs tak obracejí zažité představy – byť s důležitými výhradami.
Marihuana a mentální kondice
Jde o poměrně rozsáhlý výzkum, který využil data o více než 25 tisících lidech ve věku 40 až 77 let. Z nich vyplynulo, že přiměřené užívání marihuany souvisí s většími částmi mozku jako je hipokampus, amygdala nebo nucleus caudatus a putamen, což jsou součásti bazálních ganglií.
Tyto oblasti hrají zásadní roli v paměti a učení (hipokampus), emocích (amygdala), motorické kontrole a návykovém chování (caudatus a putamen). Zejména hipokampus je z hlediska stárnutí kritický. Jeho úbytek objemu patří k typickým znakům neurodegenerace a je silně spojen s demencí.
Autoři následně analyzovali podrobnější data od 16 728 lidí a zkoumali jejich výkon v kognitivních úlohách. Znovu se ukázalo, že umírnění uživatelé konopí dosahovali lepších výsledků v testech zaměřených na rychlost zpracování informací, krátkodobou paměť a schopnost učení.
Aniku Guhovou výsledky zaskočily. Dosavadní výzkum totiž často poukazoval na to, že konopí – alespoň krátkodobě – zhoršuje kognitivní výkon. Její výzkum ale ukazuje jiný obrázek: negativní akutní účinky nemusí znamenat dlouhodobé poškození. Ještě překvapivější je, že pozitivní efekt byl patrný i u lidí, kteří konopí neužívali už desítky let.
Z biologického hlediska je zajímavé, že všechny zmíněné mozkové oblasti obsahují vysoké koncentrace receptorů CB1 – hlavního „dokovacího místa“ pro kanabinoidy, jako je THC (tetrahydrokanabinol).
CB1 receptor je součástí endokanabinoidního systému, který se podílí na regulaci zánětů, imunitních odpovědí, neuroplasticity a buněčného přežívání. Vědci proto spekulují, že aktivace CB1 receptorů by mohla tlumit zánětlivé procesy nebo zpomalovat neurodegeneraci, a tím chránit mozek před věkem podmíněným úbytkem objemu.
Korelace není nutně kauzalita
Autoři nicméně zdůrazňují, že obraz, který nastiňuje jejich studie rozhodně není černobílý. Jiné výzkumy opakovaně ukazují, že užívání konopí v adolescenci může negativně ovlivnit vyvíjející se mozek. Podle vědců je proto možné, že vliv konopí se může během života dramaticky lišit - v období vývoje může představovat riziko zatímco v pozdějších dekádách by naopak mohlo mít ochranný efekt. Tento paradox je zatím jen hypotézou, kterou bude nutné dále zkoumat.
Studie má také několik zásadních omezení. Nezachycuje přesné složení a sílu užívaného konopí a není ani jasné, jakou roli hrají různé kanabinoidy (THC, CBD, CBG atd.). Zdá se také, že účinky se liší mezi muži a ženami. Větší objem mozku nemusí být nutně způsoben samotným konopím – mohou zde působit další faktory jako je životní styl, socioekonomické podmínky nebo třeba genetika.
Studie tak nepředstavuje pobídku pro bezstarostné užívání konopí. Nabízí však důležitý protiargument k jednostrannému pohledu, že konopí mozek pouze poškozuje. Zdá se, že mírné celoživotní užívání může být spojeno s větším objemem některých mozkových struktur, a dokonce s lepšími kognitivními výsledky ve středním a vyšším věku. Současně ale platí, že účinky konopí jsou komplexní a stále ne plně pochopené.
