Postupující oteplování Arktidy vede k tání permafrostu pod hladinou moře a ke změnám tvaru mořského dna
Planeta se otepluje. Razantně se to projevuje především v polárních oblastech, kde mizí led a taje dlouhodobě zmrzlá země – permafrost. Rychlé změny krajiny se neprojevují jen na souši, ale i na mořském dně. Kvůli tajícímu permafrostu se propadají a hroutí kusy mořského dna.
Geolog Charlie Paull z kalifornského výzkumného střediska MBARI (Monterey Bay Aquarium Research Institute) a jeho kolegové zjistili, že se na mořském dně Beaufortova moře v kanadské Arktidě otevírají obří závrty, které by dokázaly pojmout celé městské bloky.
Arktický permafrost se na dně Beaufortova vyskytuje zhruba 12 000 let, od konce poslední doby ledové, kdy oblast zaplavila voda z tajících ledovců. Až doposud byly tyto části mořského dna skryty před zraky vědců. V posledních letech zde ale kvůli postupujícímu oteplování došlo k vymizení ledu a oblast se stala dostupnou pro plavidla. Badatelé tak s pomocí radaru na palubě lodi a autonomního podvodního plavidla mohli prozkoumat detaily mořského dna.
Tato obrovská jáma na dně u kanadské Arktidy vznikla během pouhých 9 let. (foto: MBARI, Eve Lundsten ©)
„Věděli jsme, že v krajině Arktidy dochází k rozsáhlým změnám“, říká Charlie Paull, „ale teď je to poprvé, kdy jsme mohli nasadit technologii, díky které jsme viděli tyto změny i pod hladinou moře.“
TIP: Země tající pod nohama: Sibiřský permafrost taje a hrozí katastrofou
Pozorované útvary vznikají podle vědců tak, že postupující oteplování vede k tání permafrostu mořského dna. Místa, kde byla doposud pevná hmota, jsou najednou vyplněná kapalným materiálem. Do něj se pak zhroutí okolní povrch a vznikají obří závrty v mořském dně. Největší závrt, který vědci zmapovali, je 225 metrů dlouhý, 95 metrů široký a 28 metrů hluboký. Průzkumy také ukázaly, že se tyto závrty postupem času stále zvětšují.
Monterey Bay Aquarium Research Institute (MBARI), Live Science
PřírodaMilovníci rozpálených skal
Kozorožec núbijský (Capra nubiana) je jediným druhem kozorožce, jenž je adaptován pro život v horkých a suchých oblastech. Žije v horských regionech severovýchodní Afriky a na Středním východě v nadmořských výškách do 3 000 metrů, kde si vybírá ty nejodlehlejší, nejvyšší a nejstrmější skalní stěny. V rámci tohoto druhu je velmi výrazný pohlavní dimorfismus – samci váží kolem 60 kilogramů a dorůstají délky kolem 125 cm, zatímco samice jsou maximálně kolem 30 kg těžké a ne delší než 105 cm. Vroubené rohy samců mohou být až 120 cm dlouhé a docházejí uplatnění při bojích o dominanci. Jejich srážky ale jen zřídka končí zraněním. (foto: Shutterstock)