Vědci zkoumali, co vyplývá z měnící se popularity psích plemen a křestních jmen novorozenců. Ukázalo se, že jejich výběr kopíruje cyklické vlny, které se přitom dají vypozorovat ve většině přírodních procesů
Výzkum trendů v oblasti dívčích či chlapeckých jmen, ale také třeba populárních psích plemen lze podle Mitchella Newberryho z University of Michigan přirovnat ke studiu evoluční změny. Konkrétní jména či rasy prý odpovídají organismům, jež bojují o omezené zdroje: Těmi jsou v daném případě rodiče, případně páníčci, kteří si vybírají své favority.
Newberry se zaměřil na to, jak jejich volbu ovlivňuje frekvence dostupných možností. Ve chvíli, kdy většina lidí volí určitou variantu, mají ostatní tendenci dělat totéž. Jakmile se však dané jméno či plemeno stane příliš obvyklým, preference se mění a vysoký podíl opět klesá.
Newberry vycházel z americké databáze křestních jmen, vedené od roku 1935. Z její analýzy vyplynulo, že u méně častých jmen – do jednoho na deset tisíc osob – roste popularita průměrně o 1,4 % ročně. A naopak u frekventovaných variant, s více než jedním případem na sto osob, se obliba každý rok snižuje zhruba o 1,6 %. Pomocí stejné techniky analyzoval Newberryho tým databáze Amerického kynologického klubu a dospěl k obdobným výsledkům: Trendy v popularitě psích plemen kopírují cyklické periody.
TIP: Vybíráme si my mazlíčky, nebo oni nás? A skutečně platí, že jaký mazlíček, takový pán?
Například ve 40. letech si Američané hromadně pořizovali anglické chrty, zatímco o půl století později nastal boom rotvajlerů. Jakmile četnost rasy dosáhne určitého bodu, vystřídají ji dosud méně známé protějšky.
Výzkumníci hovoří o negativní frekvenční závislosti a podle Newberryho zmíněný fenomén ovlivňuje i řadu přírodních zákonitostí: „Proč trvá tak dlouho, než vykvete bambus? Proč se populace dělí na různé biologické druhy? To vše se dá na fundamentální úrovni odvodit od tlaků konformity a boje o dostupné zdroje.“
VědaStartup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas Quine, CC BY-SA 2.0)
VesmírChcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)
HistorieSocha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben Skála, CC BY-SA 3.0)
PřírodaDědeček kakadu
Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.
Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ Harrison, CC BY-SA 4.0)