Náboženství pro nový věk: Zjevení mormonského polygamisty

24.09.2018 - Lenka Hrabalová

Mormoni věří, že Ježíš Kristus po zmrtvýchvstání odplul do Ameriky, kde založil křesťanskou církev. Historie tohoto náboženství se však pojí s celou řadou dalších kontroverzí – nejvíce jde asi o otázku mnohoženství

<p>Mormonské chrámy se pyšní okázalostí, vstup do nich je však výsadou jen vhodných adeptů. Na snímku mormonský chrám v San Diegu. Ve výřezu zakladatel církve mormonů Joseph Smith.</p>

Mormonské chrámy se pyšní okázalostí, vstup do nich je však výsadou jen vhodných adeptů. Na snímku mormonský chrám v San Diegu. Ve výřezu zakladatel církve mormonů Joseph Smith.


Reklama

Mormonské náboženství je pokusem o znovunastolení původní církevní obce tak, jak ji vytvořil Kristus. Tento směr, k němuž se dnes hlásí přes dvanáct milionů věřících, vznikl v polovině 19. století ve Spojených státech. Roku 1820 se tehdy čtrnáctiletý Joseph Smith modlil k Bohu, načež se mu zjevil Otec i Ježíš Kristus.

Své vidiny mladík sepsal a v roce 1827 je vydal jako Knihu Mormonovu. Při její kompletaci se ovšem inspiroval také takzvanými Zlatými deskami. Ty měly pocházet už z 5. století př. n. l. a Smith je prý nalezl nedaleko svého bydliště. Na místo, kde odpočívaly, ho měl přivést anděl Mormonin, který mu věnoval i speciální brýle, s jejichž pomocí mladík texty napsané v nesrozumitelném jazyce rozluštil. 

mormonismus

  • zakladatel: Joseph Smith
  • kde: USA
  • kdy: 1830
  • počet věřících: 12 milionů

Dnešní mormoni jsou známí hlavně díky své misionářské činnosti, uznáním moderních proroků, nových i starých písem, odmítáním alkoholu, tabáku, kávy, čaje i drog. V současné době je jejich víra na vzestupu nejen v USA – zejména díky výborné organizaci a velké angažovanosti misionářů. 

Kontroverze jménem polygamie 

Spoustu podobností najdeme především s křesťanstvím: mormoni například uznávají Ježíše Krista coby božskou bytost nebo Bibli jako poselství božské autority. Celou řadou názorů se však od hlavních směrů křesťanství liší – například přesvědčením, že Ježíš Kristus po svém zmrtvýchvstání nevstoupil do nebe, ale odplul do Severní Ameriky. Zde se pak měl věnovat křtění indiánů a založil zde údajně první křesťanskou církev. 

Historie tohoto náboženství se však pojí s celou řadou dalších kontroverzí – nejvíce jde asi o otázku mnohoženství. Zmíněnou praktiku prorok Smith svým věřícím původně přikázal, postupně však narážela na americké zákonodárství a v roce 1890 ji čtvrtý prezident církve Wilford Woodruff oficiálně zrušil. Podle některých zdrojů však mormoni mnohoženství tajně praktikovali dále. Kontroverzním tématem zůstává také „křest mrtvých“. Pokud potomci dávno zemřelých lidí souhlasí, kněží jejich předky pokřtí a údajně je tím ochrání před peklem.

Za zavřenými dveřmi 

Praktiky uvnitř mormonských chrámů jsou stále trochu záhadou – věřící zastávají názor, že co se děje uvnitř chrámu, by tam mělo i zůstat. Před vstupem do svatostánků musejí věřící projít zasvěcením, nové ovečky nadto potřebují i písemné doporučení od svého biskupa. Teprve po roce aktivní účasti, kdy je dotyčný shledán „vhodným“, se povolení ke vstupu do chrámů stane permanentním. Adept ovšem musí splnit celou řadu podmínek, které se týkají nejen víry, ale také cudného a slušného života. Zahrnuje to i požadavek nosit ve dne v noci ultrakonzervativní „chrámové prádlo“, které má věřící ochránit od zla a pokušení, ale také jim připomínat jejich víru. Jednou z podmínek je také neudržování vztahů s polygamisty, čímž se mainstreamoví mormoni odstřihávají od svých dávných polygamických bratří.

Náboženství pro nový věk

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Svatojakubskou cestu spousta křesťanů dodnes absolvuje především z náboženských důvodů, s rostoucí popularitou se ale na cestu vydávají lidé různých náboženství a motivací. Od roku 1993 patří Camino de Santiago do seznamu světového dědictví UNESCO. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Experimenty s profesionálními běžci ukázaly, že při sprintu na 100 metrů jim kofein zrychlí čas v průměru o 0,14 sekundy. (foto: PixabayCC0)

Věda

K prachovým bouřím dochází na Marsu každoročně. Jednou zhruba za tři tamní roky, tedy 5,5 roku na Zemi, ovšem přijde opravdu masivní, tzv. globální bouře. (ilustrace: Getty Images)

Vesmír

Smrtící pasti číhající na archeology najdeme spíš ve filmech a počítačových hrách. (foto: Getty Images (Lucasfilm Ltd.)

Historie

Tento útvar známe i z našich lesů – pravděpodobně jde o hálku žlabatky dubové (Cynips quercusfolii) na listu dubu letního (Quercus robur). (foto: Shutterstock)

Příroda

Zhruba třetina všech dospělých uvádí některý z příznaků nespavosti a 6 až 10 % lidí trpí natolik závažnými symptomy, že splňují diagnostická kritéria pro poruchu spánku. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907