Nádherná příroda zátoky Monterey a Big Sur: Pohádka kalifornského pobřeží

Kalifornie se do širšího povědomí zapsala především zlatou horečkou v polovině 19. století. Ačkoli všechno zlato je už dávno pryč, milovníkovi přírody se sem stále vyplatí zajet kvůli úplně jiným pokladům




Po sedmnácti hodinách v letadlech nechápavě mžouráme na varování před nebezpečnými vlnami. Tabule je umístěna v kalifornské zátoce Monterey, kde jsme začali naši cestu za přírodním bohatstvím této části amerického pobřeží. Zdá se nám, že od hlučného příboje Tichého oceánu jsme dost vzdáleni, ale nad smysluplností nápisu moc dlouho nepřemýšlíme. Brzy totiž naši pozornost upoutá hlasité halekání lachtanů kalifornských, kteří se tísní na molu v přístavu.

S Vševědem na jedné lodi

Tak co, jdeme? Je devět hodin a z nedalekého mola v Moss Landingu má právě vyrazit „safari loď“, která návštěvníkům umožňuje poznat zdejší mokřadní rezervaci Elkhorn Slought. V reklamním letáčku jsme si sice všimli poznámky o nutnosti rezervovat místa dopředu, ale přesto s důvěrou vyrážíme na nedaleké molo, odkud má startovat pontonové plavidlo přizpůsobené plavbě po bažině.

Oslovujeme muže za kormidlem, který je téměř dokonalým zosobněním pohádkového děda Vševěda s námořnickou čepicí. Můžeme se přidat k právě odplouvající výpravě? Kapitánovi se při pohledu na naši fotografickou výbavu rozzáří oči a hned nás organizuje: „Támhle si běžte vzít lístek na parkování, tohle si dejte do auta, že máte zaplaceno parkování, běžte za dcerou k autu a podepište revers pro pojišťovnu. A honem si vezměte záchranné vesty, odplouváme!“

Na lodi se kapitán nadále chová jako poručík velící jednotce nezkušených nováčků: „Stativ si přivažte takhle k zábradlí, tady máte vydry, teď honem pojďte na druhou stranu lodě na lachtany, tady máte kormorány, pelikány, rybáky…“ Podobné rázné pokyny provázejí celou plavbu. Každopádně je ale za vším sekýrováním a povely nepopiratelná snaha zprostředkovat nám vše, co bohatá fauna a flóra v mokřadní rezervaci Elkhorn Slough nabízí.

Ráj milovníků přírody

Od kapitánovy ženy se později dozvídáme, že její muž fotografy divoké přírody přímo miluje a udělá cokoli, aby měli ideální podmínky pro práci. Když nám bylo umožněno prohlédnout si hostinec a ubytování této manželské dvojice, pochopili jsme, že nešlo o přehnané prohlášení. Ubytování je vybudováno speciálně s ohledy na potřeby pozorovatelů mořských ptáků a savců – s prosklenou stěnou, takže výhled do širého okolí na zátoku Monterey umožní „birdwatching“ přímo z postele nebo z vany. Každý pokoj postupně přistavovaných domečků hostince je vybaven dalekohledy a seznamy pro určování druhů žijících v okolí. Kapitán s manželkou si navíc vedou podrobné statistiky pozorovaných druhů a hrdě se jimi pyšní na internetových stránkách. Jenom jsme zírali.

„A co rypouši sloní?“ Kapitán nerad připouští, že ti se v jeho milované bažině nenachází: „Jsou jižněji, v Big Sur.“ Tak se jmenuje nejen malé městečko pár desítek mil jižně od naší současné polohy, ale zároveň se tak říká asi stovce mil dlouhého neobydleného pobřeží. Benzinové stanice nebo ubytování tam nenajdete.

Mapa pokladů

Přemýšlíme, jak budeme uprostřed téhle pustiny hledat zvířata. Naštěstí se ukáže, že kapitánova žena je snad ještě hlubší studnicí místních přírodopisných znalostí než její muž. Ihned se pouští do nákresu mapy míst, která bychom neměli minout. Na náčrtu se postupně ocitají orientační body s radami jako: za poštovními schránkami bude prudká zatáčka doprava a za ní je jedno z posledních hnízdišť kondorů kalifornských, nebo – za stanicí rangerů zahnete nenápadnou stezkou prudce doprava a najdete skrytou silnici na nejkrásnější pláž s názvem Pfeifer Beach a podobně.

Tahle „mapa pokladů“ je naším spolehlivým průvodcem po mnoha krásných místech. Jedno z prvních bylo Point Lobos – jedna z pobřežních lokalit, odkud místní lidé v tuto roční dobu s oblibou sledují migrující velryby.

Velryby kam se podíváš

Každým rokem od září do ledna až začátku února migrují kolem kalifornského pobřeží tisíce velryb. Plejtvákovec šedý (Eschrichtius robustus) směruje na jih do teplých vod Baja California u Mexika, kde se velryby páří a rodí mláďata. Od února až do brzkého jara se plejtvákovci i s mláďaty vracejí do bohatých lovišť na Aljašce. Populace plejtvákovce šedého se kolem roku 1800 blížila bodu vyhynutí. Dramatický pokles počtu těchto velryb naštěstí způsobil, že se jejich lov stal neekonomickým. Zřejmě jen díky tomu dnes mezi Aljaškou a Baja California putuje kolem 20 000–22 000 jedinců plejtvákovce šedého.

Plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus) je dalším mořským savcem z řádu kytovců. Jde o největšího v současnosti žijícího živočicha a zřejmě i největšího tvora, který se kdy na Zemi vyskytoval. Poblíž kalifornského pobřeží je tyto giganty možné pozorovat převážně v létě. Populace pohybující se mezi Aljaškou a Kostarikou má kolem 2 800 jedinců.

V létě byste mohli kolem zálivu Monterey spatřit i další druhy velryby – keporkaky (Megaptera novaeangliae) a plejtváky myšoky (Balaenoptera physalus). Za potravou se sem stahují i delfíni a kosatky.

Nedostupná zotavovna Big Sur

Oblast Big Sur, kam dále směřuje naše cesta, je historicky jedním z nejméně osídlených míst v Kalifornii. Silnice podél pobřeží – známá Highway 1 – byla vybudována teprve začátkem 20. století a dnes je považována za jednu z nejkrásnějších scénických cest v USA. Nádherné pobřeží se však nedoporučuje obdivovat za jízdy kolem strmých skalnatých srázů nad příbojem divokého Pacifiku. Pro ten účel jsou zde vybudována odpočívadla.

Nedostupnost pobřeží, nízký počet obyvatel a velká vzdálenost od obydlených lokalit přispěly k zachování několika druhů téměř vyhynulých zvířat, která zde našla útočiště. Vydra mořská (Enhydra lutris), pelikán hnědý kalifornský (Pelecanus occidentalis californicus), lachtan kalifornský (Zalophus californianus) a rypouš sloní (Mirounga leonina) se odtud po zintenzívnění ochrany přírody znovu rozšířili do dalších oblastí kalifornského pobřeží poté, co byli na jiných místech Kalifornie téměř vyhubeni.

Africké zjevení

Cesta podél pobřeží Big Sur je sice dlouhá jen něco přes málo přes 150 kilometrů, ale jízda po ní zabere mnohem víc času, než by si člověk po přečtení tohoto údaje myslel. Nejde jen o množství serpentin podél strmého srázu, především nelze odolat zastavení na každé vyhlídce a obdivování překrásných scenérií. Bouřící vlny Tichého oceánu jsou dramatickým prvkem před kulisami nádherných zálivů se skalnatými útesy. Nedaleko pobřeží si hrají delfíni, proplouvají velryby, nebo přelétají tisíce ptáků. Do už tak skvělého výhledu svítí zvláštní slunce mírně rozptýlené občasnou mlhou, která na pobřeží Pacifiku vzniká z tříštících se vln. Prostě pohádkový svět. Člověk se nemůže divit, že tady hollywoodští filmaři našli inspiraci pro nejednu filmovou scénu.

Jakoby všechny ty mimořádné výjevy nestačily, najednou se nám oči zastaví na zvířatech, která sem patří asi tak stejně jako tibetští jaci. Na pobřeží Pacifiku se pase stádo afrických zeber. Nějakou dobu přemýšlíme, jestli s tím nemá něco společného zmíněný Hollywood. Později se z místního informačního letáku dozvídáme, že jde o uprchlíky ze soukromé zoo. Adaptovali se na zdejší prostředí a zjevné se jim ve volné přírodě daří.

Intenzivní život pod hladinou

Pestrost fauny a flóry na pobřeží Pacifiku vyráží dech. Největší paleta přírodních divů je ale lidským očím ukryta pod mořskou hladinou. Částečně tento lidský handicap pomáhá vyrovnat Monterey Bay National Marine Sanctuary (MBNMS) – rezervace podmořské zvěře založená za účelem ochrany, výzkumu, vzdělávání a veřejného prospěchu v roce 1992. Rozkládá se v délce více než 400 kilometrů podél pobřeží střední části Kalifornie od San Francisca po Saint Luis Obispo. Několik návštěvnických center, z nichž je to v zálivu Monterey největší, propagují potřebu ochrany podmořského života velkolepou formou názorných příkladů ekosystémů v obrovských akváriích.

TIP: Národní park Redwood: Říše rudých obrů

Expozice jsou mimo jiné věnovány názorným ukázkám využívání alternativních zdrojů energie využitím mořských vln, solárních panelů a větru. Hravou formou zvou především dětské návštěvníky k vyzkoušení modelů různých přístrojů. V prvé řadě však názornost prezentací a ohromující rozměry akvárií umožní návštěvníkům zažít pocity podmořských potápěčů.

Něžně šumící migrace

Kromě tahu několika druhů velryb je u pacifického pobřeží Kalifornie možné sledovat i migrace zcela jiného druhu a rozměrů. Motýl monarcha stěhovavý (Danaus plexippus) je znám každoroční poutí do středního Mexika. Motýli se tam přesouvají v obrovských hejnech, přežívají na jihu zimu a na jaře se opět vrací do svých líhnišť v Kanadě. Na téhle trase jsou pro motýly vybudována podél kalifornského pobřeží mnohé útočiště. U nich dobrovolníci vysvětlují návštěvníkům důležitost ochrany míst, kde monarchové hledají oddech a ochranu na své dlouhé cestě. Podél středního pobřeží Kalifornie jsou takovými místy například Pacific Grove v městečku Karmel nebo Monarch Butterfly Grove na pláži Pismo.


Informace pro cestovatele

Můžete prakticky všude

Pro pohyb a obdivování krás Kalifornie na pobřeží Big Sur jsme neměli žádné speciální povolení. Zákaz vstupu v období páření rypoušů sloních je jenom na vzdálené ostrovy, kam je beztak složitý přístup. Podél pobřeží na Highway 1 je potřeba jenom používat zdravý rozum při pohybu po vyhlídkách nad strmými útesy.

Kam složit hlavu

Oblast Monterey Bay severně od divokého úseku Big Sur poskytuje spoustu možností ubytování. Jistotu, že se vyspíte bez předchozí rezervace, pak máte až dalších 90 mil jižněji ve vesničkách San Simeon nebo Cambria.

Benzínové stanice

Doplnit benzín jižně podél Big Sur lze naposled v malinké osadě Carmel jižně od Monterey Bay. Pokud si nedáte pozor, lehce přehlédnete dva nenápadné stojany s benzínem vedle obchůdku vedle cesty. Další benzinová stanice je až po téměř 90 mil jižněji na Highway 1 ve vesničce San Simeon. Náš navigační systém tvrdil něco jiného a téměř se nám to nevyplatilo!

  • Zdroj textu

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií

    Lenka Gondová a Štefan Kardoš


Další články v sekci