Rover Curiosity objevil na rudé planetě organické látky, které známe i ze Země. Podle vědců je možné, že mají biologický původ
Americká robotická laboratoř Curiosity na Marsu sice občas čelí technickým problémům, jinak je ale neúnavná. A její práce přináší stále nové a nové objevy. Mezi ty nejzajímavější patří objev organických látek ze skupiny thiofenů, k němuž došlo v minulých letech. Thiofeny jsou heterocyklické organické sloučeniny, v nichž je jeden uhlík v pětičlenném cyklu nahrazený sírou.
Astrobiolog Dirk Schulze-Makuch z americké Washington State University a jeho kolegové věří, že objevené molekuly thiofenů, které pocházejí ze 3,5 miliard let starých sedimentů, mohly vzniknout díky dávným živým organismům na Marsu. Na Zemi se thiofeny nacházejí například v uhlí anebo v ropě.
Thiofeny mohou vznikat abiotickou cestou termochemickými procesy, při nichž je ale nutné poměrně značné teplo. Zároveň je také mohou vytvářet bakterie. Otázkou tedy je, jak vznikly nalezené thiofeny na Marsu. Podle Schulze-Makucha a spol. by podobný nález na Zemi měl velmi pravděpodobně biologický původ. Ale na Marsu to není tak snadné zjistit.
TIP: Napínavá story pokračuje: Rover Curiosity objevil na Marsu velké množství metanu
Chemicky je možné thiofeny připravit termochemickou redukcí sulfátu. Tato reakce ale vyžaduje minimální teplotu 120 °C. Na Marsu jsou sopky, takže tam v minulosti muselo docházet k sopečným erupcím a další vulkanické aktivitě. Také tam občas dopadají meteority. Při podobných událostech se určitě vyskytly i vyšší teploty. Autoři studie jsou ale přesvědčeni, že tyto procesy nepostačují k tomu, aby vysvětlily množství thiofenů, jaké detekovala Curiosity. Na definitivní rozřešení si zřejmě budeme muset ještě nějakou dobu počkat – odpovědi by mohla přinést příští generace roverů nebo výzkum lidských kolonistů na Marsu.
VědaStartup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas Quine, CC BY-SA 2.0)
VesmírChcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)
HistorieSocha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben Skála, CC BY-SA 3.0)
PřírodaDědeček kakadu
Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.
Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ Harrison, CC BY-SA 4.0)