Hitlerovi „místodržící“ si po celé okupované Evropě vysloužili nenávist místních obyvatel a mnoho z nich čelilo pokusům o atentát. Dnes se podíváme na podrobnosti atentátu na říšského komisaře Wilhelma Kubeho
Bělorusko zakoušelo jako součást říšského komisariátu Ostland pod názvem Weißruthenien ty nejhorší stránky nacistické okupace. Genocida, hospodářské plenění, tuhé boje s partyzánskými skupinami v lesích.
Nejvyšším činitelem okupační správy se stal Wilhelm Kube, jeden ze zakládajících členů NSDAP. Tento jinak bezohledný nacista však dokázal taktizovat. Při pohledu na každodenní masové vraždy přehodnotil svůj do té doby velmi tvrdý postoj a dokonce kvůli přehnané brutalitě odsoudil několik velitelů SS.
Pochopil, že zločiny proti obyvatelstvu budou jeho vůli k odporu jen posilovat. Navázal tedy dialog s protisovětsky orientovanou běloruskou inteligencí a nacionalistickými kruhy, které se pokoušel získat ke spolupráci proti Moskvě. Vznikly tak kolaborantské organizace, například běloruská domobrana a mládežnické útvary.
Moskva se obávala, že tímto přístupem Kube získá širší podporu, a nařídila jej zlikvidovat. Ve hře byly různé varianty. Provrtat limuzínu říšského komisaře kulkami, zaminovat kinosál, kam pravidelně chodíval sledovat filmy, nebo pódium určené pro sledování vojenských přehlídek.
Vše ale nakonec dopadlo jinak. Dvaadvacetiletá Jelena Grigorijevna Mazaniková, která pracovala v ostře hlídané Kubeho rezidenci jako pomocnice v domácnosti, byla zároveň členkou partyzánského hnutí. Obdržela malou, sotva kilogramovou časovanou nálož, již umístila pod matraci na posteli. V noci z 21. na 22. září 1943 se v ulicích potemnělého Minsku ozvala exploze. Kube na místě zemřel, nálož mu roztrhla hrudník, levou ruku a obě nohy oddělila od těla. Mazanikové se podařilo zázračně proklouznout a přidat se k partyzánům v lesích.
II. světová Speciál Odboj v Evropě
VědaFosilie ptakoještěra Balaenognathus maeuseri byla nalezena v německém lomu a byla popsána paleontology z Anglie, Německa a Mexika. (ilustrace: University of Portsmouth, Megan Jacobs, CC BY-SA 4.0)
HistorieRatibořický zámek pravděpodobně zažil nejedno dostaveníčko paní kněžny s Metternichem… (Wikimedia Commons, Kozuch, CC BY-SA 3.0 + Wikimedia Commons, CC0)
VědaV roce 2022 bylo objeveno pouhých 13 případů infekce vlasovcem medinským. Ještě v 80. letech minulého století jich byly miliony. (foto: The Carter Center, Louise Gubb, CC BY 4.0)