Nesmrtelní monarchové (2): František Josef I. nesnášel novoty a zklamal Čechy

16.12.2019 - Nikol Patíková

František Josef I. nenáviděl moderní vynálezy. Telefon nechal umístit na záchod a byl ochotný ho zvednout pouze tam. Místo výtahu dával přednost chůzi po schodech. Čím císař nejvíce zklamal Čechy?

<p><strong>František Josef I.</strong> žil déle než 86 let, z toho 68 let panoval a řídil osudy jedné z největších a nejmocnějších říší světa. Stal se symbolem jistoty a trvalosti, ale i nehybnosti. </p>

František Josef I. žil déle než 86 let, z toho 68 let panoval a řídil osudy jedné z největších a nejmocnějších říší světa. Stal se symbolem jistoty a trvalosti, ale i nehybnosti. 


Reklama

Zámkem v Schönbrunnu drnčí telefon. „Počkat!“ křičí rakouský císař František Josef I. Ale není mu to nic platné. Telefon vyzvání dál. Panovník si nakonec zavolá svého komorníka Evžena Ketterla, aby mu telefon přinesl, a to na místo, kam i císař pán chodí sám. A tam také přístroj coby nechtěná moderní vymoženost zůstane… 

Jak František Josef stárl, přibývalo vědeckých i technických novinek, panovník se jim ovšem bránil: Raději vyšel několik pater pěšky, než by se svezl výtahem. O důležitosti elektřiny a osvětlení ho přitom přesvědčilo až několik požárů v divadlech i dalších veřejných budovách, způsobených klasickými lampami s otevřeným ohněm.

Železný režim

František Josef byl velmi konzervativní a vyhovoval mu neměnný stav věcí. I komorník Ketterl ve svých pamětech psal, že koupelnu s tekoucí vodou a splachovacím záchodem nechal v paláci vybudovat potají. Předtím císař prováděl hygienu ve skládací kaučukové vaně.

Panovník měl přesný každodenní režim: Vstával o půl čtvrté ráno, vykonal toaletu a krátkou modlitbu, načež usedl k psacímu stolu s akty z jednotlivých centrálních úřadů, která zpracovával a podepisoval. Mezi čtvrtou a pátou ranní snídal – vždy kávu, pečivo, máslo a šunku. Nad úředními papíry i obědval, takže listiny často neunikly mastným flekům. Práci vladař končil okolo páté odpolední, následovala večeře a spávat chodil v devět. Ostatně jeden z důvodů, proč řada rakousko-uherských úředníků musela nastupovat do práce už okolo šesté, spočíval právě v příkladu monarchy

Nespoutaná manželka

Do života konzervativního panovníka s železným denním režimem musela jeho žena Alžběta Bavorská vnést svěží vítr a trochu nespoutanosti. František Josef si svou sestřenici Sissi, jak se jí přezdívalo, vzal ve 23 letech, zatímco nevěstě bylo v den svatby pouhých šestnáct. Brzy tak pocítila tlak dvora a přísné etikety.

Manželům se narodily čtyři děti: Žofie Frederika ve dvou letech zemřela na tyfus a její smrt Sissi natolik zdrtila, že péči o další dvě ratolesti, Giselu a Rudolfa, přenechala jejich babičce Žofii. V roce 1868 pak přišla na svět Marie Valerie, kterou císařovna považovala za svého jedináčka. 

Manželé se postupně odcizili a císař měl od roku 1875 poměr s Annou Nahowskou. Později až do své smrti udržoval vztah s Kateřinou Schrattovou. Údajně ho s ní seznámila sama císařovna, aby herečka zčásti zastoupila její manželské povinnosti, a ona tak mohla cestovat po Evropě.

České zklamání

František Josef I. žil 86 let, z toho 68 roků vládl. Zemřel v roce 1916, takže se nedožil vyhlášení samostatného československého státu. Pro Čechy bylo velkým zklamáním, když se po jejich projevu loajality k Rakousku po prusko-rakouské válce roku 1866 dočkali jen toho, že se říše rozdělila na dvoustátí Rakousko-Uhersko. Privilegovaní tak náhle byli Maďaři, kteří se během válečného konfliktu netajili svou náklonností k Prusku. 

TIP: S kým se císař František Josef I. hádal a kdo mu naopak rozuměl?

Císař se navíc ani nenechal korunovat českým králem, jak slíbil. Češi tak prostřednictvím demonstrací a táborů na památných místech dávali najevo svou nespokojenost a zklamání, což nakonec vedlo k rozchodu s Rakouskem a ke vzniku Československa.

Seriál Nesmrtelní monarchové

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Viktor Emanuel II. se svou milenkou a druhou manželkou Rózou Vercellanovou. Ve výřezu jeho první žena Adelheid Rakouská.

Historie

Možnost pozorovat gorily na mýtinách, kam vycházejí hledat svoji oblíbenou potravu – vodní rostliny, je velmi vzácná.

Příroda

Většina mikroplastů v Arktidě původně pochází z praček na kontinentech kolem Atlantiku

Věda

Tzv. Brockenský přízrak poprvé popsal v roce 1780 německý vědec a teolog Johann Silberschlag. Objevil ho při letu balónem nad horou Brocken v německém pohoří Harz.

Revue

Mapa vznikla složením dat z několika družic měřících koncentrace aerosolu v atmosféře. Množství pevných či kapalných částeček ve vzduchu se určuje na základě změn viditelného a infračerveného světla.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907