Reklama


Nejen Československo: Rok 1918 výrazně proměnil tvář celé Evropy

26.10.2018 - Kateřina Helán Vašků

Málokteré datum pohnulo chodem dějin tak jako rok 1918. V jeho průběhu skončila první světová válka a rozpadaly se významné mocnosti: německé císařství, rakousko-uherská monarchie i ruské impérium


Reklama

Litva | 16. února 1918

Litva vyhlásila samostatnost, ale fakticky byla nadále okupována a spory o území pokračovaly až do roku 1940, kdy ji definitivně obsadil Sovětský svaz a poté Hitlerovo Německo. Součástí SSSR se nakonec stala v roce 1944 a skutečnou samostatnost získala teprve v roce 1990. 

Estonsko  | 24. února 1918

Pád carského Ruska roku 1917 otevřel cestu k vyhlášení nezávislosti Estonska v únoru 1918, na což bolševici i císařské Německo reagovali vojenským úderem. Estonci však zvítězili a po následujících 22 let si udrželi suverenitu. V roce 1940 obsadila zemi sovětská vojska a došlo k jejímu připojení k SSSR. V letech 1941–1944 okupovali Estonsko nacisté, načež jej osvobodila Rudá armáda, a země tak opět přešla pod vliv Sovětů. Svoji nezávislost obnovila 20. srpna 1991.

Bělorusko  | 25. března 1918

Běloruská republika přetrvala jen krátce, a navíc se de facto nestihla proměnit v plnohodnotný stát: Neměla ústavu, armádu ani jasně definované hranice. Již roku 1919 nad ní totiž převzali moc Sověti a přejmenovali ji na Běloruskou sovětskou socialistickou republiku. Od téhož roku nicméně existovala exilová vláda, kterou uznalo například Německo, Litva i Československo a která pomáhala protikomunistickému hnutí v zemi. V roce 1922 se Bělorusko stalo zakládající republikou SSSR a zůstalo jeho součástí až do vyhlášení samostatnosti v roce 1991.

Rusko | 17. července 1918

V Jekatěrinburgu byl zavražděn poslední ruský car Mikuláš II. s manželkou a pěti dětmi.

Československo | 28. října 1918

Na sklonku října 1918 vyhlásil Národní výbor československý v Praze zákon o zřízení samostatného československého státu. Slováci se k němu pak připojili 30. října tzv. martinskou deklarací. 

První republika skončila po mnichovské dohodě a následném obsazení pohraničí v roce 1938, druhá v roce následujícím, kdy se odtrhlo Slovensko a byl vyhlášen protektorát. Roku 1945 došlo k obnovení republiky, ovšem už bez Podkarpatské Rusi. V roce 1993 se Československo klidnou cestou rozdělilo na Česko a Slovensko.

Jugoslávie | 29. října 1918

Vznikl Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a po jeho spojení se Srbským královstvím se zrodilo Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Roku 1929 nastolil Alexandr I. diktaturu a změnil název země na Království Jugoslávie. 

Po druhé světové válce se zformovala Federativní lidová republika Jugoslávie, která se pak v letech 1991 až 1992 postupně rozpadala. Spory některých nástupnických států přerostly v mnohaletý ozbrojený konflikt.

Německo | 9. listopadu 1918

Tzv. listopadová revoluce měla za cíl ukončit válku, svrhnout císařství a otevřít cestu k socialismu. Devátého listopadu 1918 se Vilém II. Pruský vzdal moci a uprchl do Nizozemska, čímž německé císařství zaniklo. Sociální demokraté vyhlásili republiku a násilně potlačili všechna komunistická povstání. V červnu 1919 byla u Paříže podepsána Versailleská mírová smlouva, která pro nově vzniklou tzv. Výmarskou republiku znamenala ztrátu území, válečné reparace i výrazné snížení armádních stavů

Ponižující podmínky spolu s politicko-ekonomickou nestabilitou vedly k pozdějšímu nástupu nacismu. Hitlerova NSDAP představovala po volbách v roce 1932 nejsilnější stranu. Výsledkem agresivní zahraniční politiky se stala druhá světová válka, po jejímž skončení si sféry vlivu rozdělili Spojenci: Roku 1949 byla ustavena západně orientovaná Spolková republika Německo a Sovětským svazem ovládaná Německá demokratická republika. Obě země se znovu sjednotily 3. října 1990.

Konec války | 11. listopadu 2018

V 11 hodin zavládlo na všech frontách příměří a skončila první světová válka.

Rakousko | 12. listopadu 1918

Císař Karel I. byl donucen zříct se trůnu a vznikl státní útvar Německé Rakousko. Prozatímní ústava ovšem uváděla, že „Německé Rakousko je demokratickou republikou“ a „že je nedílnou součástí Německé republiky“. Situace se změnila 2. června 1919, kdy se západní spojenci při dalším mírovém jednání postavili proti sjednocení Německa a Rakouska. Desátého září 1919 byla v Saint-Germain podepsána smlouva, na jejímž základě se území přejmenovalo na Rakouskou republiku. Nové Rakousko muselo také postoupit část území Československu, Jižní Tyrolsko Itálii a jižní Korutany a Štýrsko Jugoslávii. 

V březnu 1938 vyhlásil Hitler tzv. anšlus neboli připojení k Německu. Samostatnost Rakouska pak byla znovu uznána po válce, v roce 1946.

Polsko | 14. listopadu 1918

Po vyhlášení nezávislosti začalo Polsko uplatňovat územní nároky opírající se o jeho hranice z roku 1772. Vyvolalo to značné napětí s okolními státy, a dokonce několik válek: především polsko-ruský konflikt v letech 1919–1921, kdy Polsko usilovalo o získání svých někdejších teritorií, včetně velké části Ukrajiny a Běloruska. Politická nestabilita, nacionální napětí a hospodářské krize nakonec roku 1926 vyústily ve státní převrat pod vedením maršála Józefa Piłsudského a v nastolení vojenské diktatury. 

Po druhé světové válce ztratilo Polsko velkou část území na východě, naopak ovšem získalo region, který předtím drželo Německo (část Východního Pruska a oblast  za řekou Odrou).

Maďarsko | 16. listopadu 1918

První Maďarská republika existovala pouhých 133 dnů – 21. března 1919 vyhlásili komunisté v čele s Bélou Kunem založení Maďarské republiky rad. Nová politika zavedla diktaturu proletariátu a revoluční teror, následovaly vlny nespokojenosti a intervence vojsk Rumunského království, což 1. března 1920 vyústilo ve vyhlášení Maďarského království. Následná Trianonská smlouva stanovila nové hranice země a Maďarsko ztratilo 72 % původního Uherska

Za druhé světové války stálo království po boku nacistického Německa, zaniklo však s příchodem Rudé armády. V únoru 1947 byla vyhlášena druhá Maďarská republika a následný politický vývoj se odehrával plně v režii Sovětů.

Lotyšsko | 18. lisopadu 1918

Lotyšsko vyhlásilo samostatnost, která vydržela až do sovětské okupace v roce 1940, po níž následovala okupace německá. Součástí SSSR zůstala země do roku 1991.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Wikipedie, Profimedia, proudandtorn.org

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zrádce od Thermopyl

Píše se rok 480 př. n. l. a u Thermopyl se právě výhodná pozice řeckých obránců mění v mlýnek na maso. Mnohasettisícová armáda Peršanů pod vedením krále Xerxa totiž nenapochodovala do úzké soutěsky v jednom houfu (jak si představovali Sparťané), ale částečně ji obešla skalními pěšinami zezadu. Někdo jim musel dobře poradit! Obvinění padne na bývalého vojáka Epialtese z Trachisu. Důkazy však chybějí. Slavný řecký historik Hérodotos píše, že podezíráni byli i další dva lidé. „Ale jen na život hanebného Epialtese vypsali Řekové odměnu.“ Pravdou zůstává, že tuhle „zkratku přes hory“ hojně využívali při vzájemných přepadech jak Sparťané, tak i lid z Fókidy, který momentálně stál na straně perského krále Xerxa. Dá se tedy předpokládat, že o cestě do týlu nepřítele věděli už dávno i bez našeptávačů.

Zajímavosti

Pletení na prstech bylo snadné, a proto se těšili tkaničkáři menší úctě než tkalci

Historie

Mezi špičkovými senzory nebudou na lodi chybět sonary v ponorných kýlech, vlečené sonarové bóje, hydrofon pro poslech mořských živočichů a zařízení na odběr vzorků vzduchu, vody i mořského dna.

Zajímavosti

Osud vesmíru je stále nejasný

Vesmír

Příště možná poletí na letecké biopalivo

Věda

Tučňáci se poprvé pouští na moře a učí se samostatně lovit. U břehu na ně již čekají tuleni, pro které je mladý tučňák relativně snadnou kořistí

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907