Nikdy jsme nebyli blíž: Sonda Solar Orbiter pořídila první snímky Slunce

16.06.2020 - Martin Reichman

Evropská sonda Solar Orbiter má za sebou první blízký průlet kolem Slunce. V rámci příprav otestovala své vědecké přístroje a pořídila první snímky z bezprecedentní vzdálenosti


Reklama

Evropská meziplanetární sonda Solar Orbiter, na jejímž vybavení se významně podíleli čeští odborníci i firmy, vyrazila na svou pouť ke Slunci letos v únoru. Téměř dvoutunovou sondu vynesla do vesmíru nosná raketa Atlas V 411 v režii United Launch Alliance (ULA). Přestože do startu hlavní části vědecké mise je ještě relativně dlouhá doba (počátek roku 2022), již nyní jsou přístroje sondy v plné pohotovosti. Operátoři mise využili první průlet perihelem, aby otestovali funkčnost vědeckého zařízení včetně teleskopů, které Solar Orbiter nese na své palubě.

Nikdy jsme nebyli blíž

Vědci tak budou mít poprvé k dispozici snímky s lepším rozlišením, než jaké nabízí například observatoř SDO, operující na oběžné dráze blízké Zemi. Blíž než Solar Orbiter se ke Slunci dostala americká sonda Parker Solar Probe, ta ale nenese teleskopy určené k přímému pozorování Slunce. 

Solar Orbiter během prvního blízkého průletu dělilo od Slunce 77 milionů kilometrů, tedy přibližně polovina vzdálenosti mezi Sluncem a Zemí. V rámci své mise se v pozdější fázi sonda přiblíží k naší mateřské hvězdě na vzdálenost 42 milionů kilometrů – blíže, než kolik činní vzdálenost mezi Sluncem a Merkurem. Stažení snímků nyní potrvá přibližně týden a zveřejněny mají být v polovině července.

TIP: Mise evropské sondy Solar Orbiter: První snímky ze sluneční pouti

Vedle fotografií ve vysokém rozlišení vědci s napětím očekávají také výstupy z dalších vědeckých přístrojů, které má Solar Orbiter na své palubě. Jde především o čtveřici přístrojů měřících místní podmínky v okolí sondy – zejména pak magnetického pole, nebo částic tvořících sluneční vítr. V případě výstupů z těchto přístrojů lze podle Yannise Zouganelise hovořit téměř o startu ostré vědecké fáze a vědci se těší na opravdu zajímavá zjištění.

Reklama

  • Zdroj textu:

    ESA

  • Zdroj fotografií: ESA

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kráter v arizonské poušti, dnes označovaný jako Barringerův, se stal první strukturou vědecky identifikovanou coby důsledek dopadu kosmického tělesa.

Zajímavosti

S větrem o závod

autor: Graeme Obree | model: Beastie

Beastie – anglicky „bestijka“ – je tzv. prone bike, tedy kolo, na němž se za jízdy leží břichem k zemi. Tento konkrétní model patří závodníkovi Graememu Obreemu, který si ho sám navrhl i sestavil a dál si k němu nechal vyrobit speciální aerodynamickou slupku s průčelím. S futuristicky vyhlížejícím strojem se pak v roce 2013 zúčastnil závodu World Human Powered Speed Championships v nevadské poušti, kde se mu povedlo zdolat rychlostní rekord v kategorii prone bike: Svoji Beastie „vybičoval“ k rychlosti 91,12 km/h. (foto: Profimedia)

Revue
Historie

Meganosorožec Paraceratherium linxiaense v krajině svrchního oligocénu.

Věda

Není neobvyklé, že například rypouši a tučňáci obývají stejné prostory.

Příroda
Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907