Nedávná studie vědců z univerzity v japonské Jamagatě naznačuje, že muži s nízkou sexuální touhou jsou častěji ohroženi zvýšeným rizikem úmrtí na rakovinu, kardiovaskulární choroby a další život ohrožující onemocnění.
Kaori Sakuradaová a její kolegové z univerzity v japonské Jamagatě prostudovali údaje celkem 20 969 lidí starších 40 let, z nichž bylo 8 558 mužů a 12 411 žen. Šlo o obyvatele místní prefektury v severní části ostrova Honšú, která je proslulá zasněženými horami, jehličnatými lesy a horkými prameny. V naprosté šlo o heterosexuály, jen zhruba 200 osob uvádělo jiný typ sexuality.
Z analýzy shromážděných dat vyplynulo, že muži s malým zájmem o sex s větší pravděpodobností umírají na různé typy rakoviny, kardiovaskulární choroby a další život ohrožující onemocnění. Studii japonských vědců zveřejnil prestižní časopis PLoS ONE.
Uvedený vztah mezi nízkým libidem mužů a vyšším rizikem úmrtí byl patrný, i když badatelé vzali v úvahu věk, chronické zdravotní potíže jako diabetes nebo vysoký tlak, neřesti jako kouření nebo alkohol, index tělesné hmotnosti (BMI), vzdělání, manželský vztah, frekvenci smíchu i psychickou kondici studovaných osob. Tím ale zajímavá zjištění nekončí. Ačkoli ženy udávaly poruchy libida dvakrát častěji než muži, výzkumníci u nich žádný podobný vztah s vyšší úmrtností nezaznamenali.
Možných vysvětlení souvislosti se nabízí celá řada. Nezájem mužů o sex může podle vědců souviset s jejich obecně nezdravým životním stylem. Další možnou příčinou nižšího zájmu o sex by mohly být problémy imunitního rázu nebo například deprese. Přesné příčiny ale vědci neznají.
TIP: Asexuální generace: Asijská ostrovní velmoc ztratila zájem o lásku
Nutno podotknout, že studie japonských vědců je observační a zahrnuje jen vzorek z úzce vymezené geografické oblasti. To znamená, že její závěry nemusejí být relevantní pro zbytek světa. I přesto autoři studie doporučují možnost využití propagace sexuality, jako prostředku ke zlepšení veřejného zdraví. Vymírající zemi vycházejícího slunce to každopádně může jen prospět.
PřírodaDědeček kakadu
Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.
Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ Harrison, CC BY-SA 4.0)
RevueSkunk pruhovaný je ve volné přírodě ohrožen změnou klimatu, intenzivním zemědělstvím i lovem. Skunci mají skvěle vyvinutý čich a sluch, ale velice špatný zrak - proto bohužel často končí pod koly aut. (foto: Wikimedia Commons, USFWS Mountain-Prairie, CC BY 2.0)
HistoriePřemysl Otakar II. nechává křtít pohanské Prusy, obraz Antonína Lhoty. (foto: Wikimedia Commons, Dobroš, CC BY-SA 4.0)