Obr v kostěném brnění: Až jeden a půl metráku těžký jeseter velký

18.11.2022 - Nikita Nashipae Loxodonta

Jeseter velký je jednou z největších ryb Evropy a dříve se běžně vyskytoval i v českých vodách, a to až do začátku 20. století. K jeho vyhubení přispěla i obliba kaviáru, jenž se z jiker jeseterů vyrábí. V současné době patří mezi celosvětově kriticky ohrožené druhy

<p>Přímý dotek lidské dlaně jeseterovi škodí, proto jsme pod vodou jen pouhými pozorovateli (lom u německého Lipska).<em> (foto: © Nikita Nashipae Loxodonta)</em></p>

Přímý dotek lidské dlaně jeseterovi škodí, proto jsme pod vodou jen pouhými pozorovateli (lom u německého Lipska). (foto: © Nikita Nashipae Loxodonta)


Reklama

Pojďme si pana jesetera velkého (Acipenser sturio) představit. Proč „pana“? Protože pokud budete dosahovat délky dvou i tří metrů, tak budete vzbuzovat respekt a ani uctivé oslovení nebude nevhodné. Jeseter je absolutně atypickou rybou výjimečného vzezření. Má hladké nízké tělo bez šupin s výraznými kostěnými štítky a hroty na hřbetě. Hlava je protáhlá do podlouhlého rypce se čtyřmi vousky. Jeho atypická zadní ploutev se vzdáleně podobá ploutvi u žraloků.

Zbarvení jeseterů je našedlé, hnědavé nebo nazelenalé. Jak už jsem naznačila, běžně dorůstají délky dvou metrů a hmotnosti 150 kg. Ojediněle některé kusy dosáhnou až 5 metrů a hmotnosti přes 300 kilogramů. Hned po vyze velké (Huso huso) jde o druhý největší druh jesetera, jenž se dožívá věku i přes 60 let. Od ostatních ryb se jeseteři liší řadou biologických a fyziologických detailů. Mají nestejnorodou ocasní ploutev, místo šupin kostěné štítky a kostnaté jsou jen některé části jejich lebky. Při jejich velikosti je zvlášť pozoruhodné, že nemají vyvinuté obratle a celý život jim zůstává struna hřbetní.

Ústup a nesmělé návraty

Jeseteři brázdili světové vody již ve druhohorách, tedy před úctyhodnými 250 miliony let. Kdysi měli domov i u nás, ale výstavba přehrad, znečištění vod a celkový tlak průmyslové civilizace tuto obdivuhodnou rybu z našich vod vypudily. Jeseter velký se vyskytoval ve Středozemním a Černém moři, odkud v době tření putoval proti proudu řek do sladkých vod, jezer a rybníků.

U nás jeseteři běžně mířili do Labe, ovšem loveni byli i na Vltavě. Před jejich vyhynutím v Čechách, oficiálně konstatovaném v roce 1917, se tu ročně odchytilo až 4 000 kusů – nejčastěji v okolí Děčína a Ústí nad Labem, kde byl poslední kus naposledy pozorován ještě v roce 1933.

V posledních desetiletích ovšem jeseteři rychle mizí i z dalších míst světa. Dnes žijí v některých evropských řekách díky programům na podporu jejich návratu do volné přírody. Comeback této velké ryby se podařil například ve Francii. Přestože tu ale není loven během třecí migrace, i tak je neustále ohrožován mořským rybolovem, sítěmi a znečištěním vod.

Nepříliš častá záplava jiker

I u nás je opět přítomná snaha vrátit jesetery do přírody. Majitelé soukromých lomů a rybníků je vysazují právě pro jejich ojedinělý tvar těla a atraktivitu. Jde však „pouze“ o uměle odchované ryby, které se vysazují do soukromých vod na zpestření standardní obsádky – k potěše potápěčů a sportovních rybářů.

Stejně jako ostatní jeseteři je i jeseter velký rybou žijící u dna, kde loví zejména larvy hmyzu, červy, korýše, měkkýše a vzácně i menší ryby. Je to všežravec s velkým apetitem. Pohlavní dospělosti dosahuje tento druh velmi pozdě. Samci jesetera velkého ve věku 7 až 9 let a samice při dovršení 8 až 14 let. Navíc se jeseter velký netře každým rokem, ale zpravidla jednou za dva až tři roky.

Jiker je obrovské množství – udává se od 400 tisíc až po bezmála 2,5 milionu z jedné snůšky od jedné samice. Jikry se líhnou asi po čtyřech dnech a plůdek hned intuitivně míří směrem do moře. Ve volné přírodě mají mnoho nepřátel: pro malé jesetery jsou nebezpečnými nepřáteli i velké ryby, dospělé jedince loví vydry, volavky, kormoráni a samozřejmě i pytláci.

Na dosah „vodních slepic“

My potápěči máme jesetery ve velké oblibě. Nic jiného se jim ani zdánlivě nepodobá, navíc těch kusů, jimž je možné se přiblížit, jsou omezené počty… Vidět na vlastní oči tyhle podivné, archaicky vyhlížející tvory s chrupavčitou kostrou a kostěnými štítky na povrchu těla, je skutečně zážitek, který neomrzí. Navíc při představě, že tyhle ryby tu žily dříve než dinosauři, se do mysli člověka vkrádá i pocit respektu a úcty.

Typická poloha jesetera při odpočinku na dně lomu. Podlouhlý rypec se čtyřmi vousky je na konci typicky bíle zbarvený, stejně jako konce ploutví. (foto: © Nikita Nashipae Loxodonta)

Pokud je pod vodou najdeme, zpravidla před námi hned nemizí a dál se šťourají v bahně na dně. Dotýkat se ryb pod vodou je ve většině lomů zakázané, protože se tak může porušit sliz na povrchu jejich těla. Nemám problém toto nařízení, které má za účel ochranu ryb, respektovat. Vždyť i dívat se na ně je velmi zajímavé. Při pohledu na jesetera, který jen kousek od vás ryje v bahně a neustále něco hledá, zapomenete na všední starosti. Jeseteři jsou velmi činorodí a rybáři jim občas přezdívají „vodní slepice“. Neustále totiž něco „zobou“ a nejsou ani mlsní, ani vybíraví – sežerou téměř vše, co objeví.

TIP: Dotek sametového hřbetu: Impozantní sumec velký

Někdy vám může jejich pohyb připadat malátný, někdy se zase majestátně vznáší. Když však jeseter chce, stačí mu udělat několik pohybů ploutví a je během chvilky pryč. Nežije ovšem výhradně u dna, potkali jsme ho i uprostřed vodního sloupce – mezi dnem a hladinou – nebo těsně pod hladinou.

Jeseter velký (Acipenser sturio)

  • Řád: Jeseteři (Acipenseriformes)
  • Čeleď: Jeseterovití (Acipenseridae)
  • Velikost: Dorůstají délky dvou až metrů a hmotnosti 150 kg. Ojediněle některé kusy dosáhnou až 5 metrů a hmotnosti přes 300 kilogramů.
  • Věk: Dožívají se věku i přes 60 let.
  • Status: Všechny druhy jeseterů jsou přísně chráněnými druhy po celém světě. Jeseter velký má status kriticky ohroženého druhu (CR = Critically Endangered).

Reklama

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií:

    Nikita Nashipae Loxodonta (se souhlasem k publikování)




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historikové zmiňují, že od první velké morové nákazy až do poloviny 18. století se Poveglia stala poslední zastávkou na cestě nejméně 160 tisíc lidí. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Kometa v souhvězdí Velké medvědice. (ilustrační foto: NASA.APOD, Alessandro FalesiediCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Vyhlídkový autobus nejznámější české cestovní kanceláře, společnosti Čedok, zastavil na turisticky nejexponovanějším místě republiky: před orlojem Staroměstské radnice v centru Prahy. (foto: ČTK, kolorováno)

Historie

Německá bitevní loď Bismarck během zkoušek. (foto: Wikimedia Commons, BundesarchivCC-BY-SA 3.0)

Válka

Krátce před maturitou absolvoval Jakub Zemek, rodák z Uherského Hradiště, výcvik v kosmickém středisku NASA. (foto: archiv Jakuba Zemka)

Revue

Počátky revmatoidní artritidy se projevují bolestí a otokem kloubů, nejčastěji kolenních a u prstů na rukou. (foto: Profimedia)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907