Obří radioteleskop na odvrácené straně Měsíce? NASA se nevzdává

28.05.2021 - Martin Reichman

Projekt stavby obřího radioteleskopu na odvrácené straně Měsíce získal od NASA finanční injekci ve výši půl milionu dolarů. Jak reálný je tento odvážný koncept?

<p>Koncept měsíčního radioteleskopu LCRT počítá se stavbou antény s kilometrovým průměrem disku. Teleskop by měl být podle aktuálních plánů situován v některém z kráterů na odvrácené straně Měsíce.</p>

Koncept měsíčního radioteleskopu LCRT počítá se stavbou antény s kilometrovým průměrem disku. Teleskop by měl být podle aktuálních plánů situován v některém z kráterů na odvrácené straně Měsíce.


Reklama

Projekt, známý jako Lunar Crater Radio Telescope (LCRT), získal na další rozvoj finanční injekci ve výši půl milionu amerických dolarů. Měsíční radioteleskop LCRT je součástí skupiny nadějných projektů budoucnosti, které si NASA opečovává v rámci programu NIAC (NASA Institute for Advanced Concepts). Nejde o první nápad postavit na Měsíci radioteleskop – především jeho umístění na odvrácené straně má své opodstatněné výhody – odpadá například vliv rádiového rušení ze Země a i „nerušný výhled“ slibuje lepší citlivost a možnost zachytit signály, které z nejrůznějších důvodů nedoputují k pozemním radioteleskopům. Tým LCRT, který vede Saptarshi Bandyopadhyay z JPL, ale přišel se zajímavými vylepšeními, díky kterým jej NASA považuje za minimálně „uskutečnitelný“.

Radioteleskop na Měsíci

Koncept měsíčního radioteleskopu LCRT počítá se stavbou antény s kilometrovým průměrem disku. Teleskop by měl být podle aktuálních plánů situován v některém z kráterů na odvrácené straně Měsíce. Největší pozemní radioteleskopy, jakým je třeba pětisetmetrový FAST nebo nedávno odepsaný Arecibo, mají disky sestavené z tisíců dílů. Stavba kilometrového talíře na povrchu Měsíce by tak znamenala velké množství raketových startů a obrovskou masu materiálu, který by bylo na jeho povrch dopravit. 

Saptarshi Bandyopadhyay proto přišel s nápadem nahradit celistvé pláty disku radioteleskopu drátěným sítem. To by pochopitelně značně omezilo množství materiálu nutného ke stavbě. Síť by byla mnohem lehčí a méně objemná, pro správnou funkčnost by se ale neobešla bez velmi přesného nastavení. I v tomto bodě ale má tým LCRT originální řešení – stavbou a správným nastavením by vědci pověřili duální roboty, například takové, jaké vyvíjí JPL v rámci projektu průzkumných transformerů DuAxel.

Zapojení robotický stavitelů ani funkční návrh síťového disku ještě nemají inženýři detailně rozpracovaný, nicméně právě k tomu má sloužit finanční pobídka a zařazení Lunar Crater Radio Telescope do projektu NIAC Phase II. Není tak zatím jasné, zda by šlo o stavbu pomocí autonomních robotů, nebo zda by robotické stavitele ovládali lidští operátoři. Kromě samotné stavby se musí inženýři vypořádat s nehostinným prostředím odvrácené strany Měsíce, kde teploty kolísají mezi -173 °C a +127 °C.

TIP: Proč je plánovaná mobilní síť na Měsíci špatnou zprávou pro (některé) vědce?

Jisté je, že má-li se projekt měsíčního radioteleskopu uskutečnit, nelze jej projektovat v horizontu desítek let. Jeho nejvýznamnější přednost – nezávislost na pozemském rádiovém rušení, totiž nemusí trvat dlouho. Měsíc je čím dál častějším cílem mnoha vesmírných agentur a může se tak snadno stát, že ani zatím panenská odvrácená strana našeho souputníka nebude rádiového smogu ušetřena věčně.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kopcovitá krajina Bílých Karpat státní kontrole dlouho unikala. Náročný terén úředníky od návštěv odrazoval. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Jediný zachovaný kus německého 128mm samohybného kanonu s přezdívkou „Sturer Emil“ lze zhlédnout v muzeu v ruské Kubince. (foto: Wikimedia Commons, Alan WilsonCC BY-SA 2.0)

Válka

Kmen Bójů neobýval pouze střední Evropu. Mnohem silnější větev žila v severní Itálii, takzvané Předalpské Galii, kde bojovali s Římany, a dokonce je několikrát porazili.(ilustrace: © Martina Nacházelová - se souhlasem k publikování)

Historie

Podle odborníků z NASA je nejzajímavějším cílem pro vybudování měsíční základny oblast Shackletonova a de Gerlacheova kráteru u jižního pólu. (ilustrace: NASA/Advanced Concepts LaboratoryCC0)

Vesmír

Lesní požár na konci permu

Věda

Karikatura zachycující cara Mikuláše II. a Theodora Roosevelta, který apeluje ve věci krutého zacházení s ruskými Židy. (ilustrace: Wikimedia Commons, Emil Flohri, CC0)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907