Obrněné vozidlo M8 Greyhound: Hbitý chrt z amerických továren

V červenci 1941 zadal Úřad pro vyzbrojování US Army specifikace pro vývoj nového rychlého stíhače tanků. Požadováno bylo šestikolové vozidlo s pohonem 6×4 vyzbrojené 37mm kanonem, spřaženým kulometem a dalším kulometem na prstenci na věži. 

Snadná kořist pro šelmy

Osádku tovřili velitel, střelec, řidič a radista. Pancéřování čela korby mělo odolat palbě ze zbraní ráže 12,7 mm a boky 7,62mm projektilům. Z dodaných návrhů byl v dubnu 1942 vybrán prototyp T-22 firmy Ford. V té době již bylo zřejmé, že 37mm kanon nebude na německé tanky stačit, role vozidla, označovaného nyní M8 Greyhound (Chrt), se tak změnila na průzkumnou. Sériová výroba se rozběhla v březnu 1943 a do června 1945 továrny vyprodukovaly celkem 8 523 vozidel M8 a 3 791 M20 (což byla velitelská verze bez věže a kanonu).

M8 se ukázal jako kvalitní průzkumný stroj, přestože nesplnil očekávání, co se týkalo průchodnosti terénem. Díky své robustnosti, spolehlivosti a rychlosti však kompenzoval ostatní nevýhody, zejména celkem slabé pancéřování. To se snažili vojáci zesilovat přidanými pytli s pískem.

TIP: Wolverine, Hellcat a Jackson: Americký postrach nepřátelských tanků

Kanon byl účinný proti lehce pancéřovaným strojům, jako Sd.Kfz. 232, ač greyhound sám neodolal jeho 20mm projektilům. Pro těžší vozidla či dokonce tanky pak představoval snadnou kořist. Ve výzbroji US Army se udržel do 60. let, některé armády používají M8 ještě dnes.