Poblíž hvězdy Alnitak v Orionově pásu plápolá mlhovina Plamínek, kde se z chladného plynu rodí nové hvězdy
Mlhovina Plamínek (NGC 2024) je malebná emisní mlhovina, vzdálená asi 900 až 1 500 světelných let, kterou pozorujeme v souhvězdí Orionu. Objevil ji astronom William Herschel v roce 1768 a od té doby nás udivuje svými spektakulárními tvary a barvami, převážně do červena, díky záření ionizovaných atomů vodíku. Jako by v Orionu hořel oheň.
Evropská jižní observatoř v Chile nedávno zveřejnila elegantní rádiový snímek tohoto kosmického ohniště. Je založený na starších datech, která pořídil se svým týmem astronom Thomas Stanke. Bylo to v době, kdy na radioteleskop APEX (Atacama Pathfinder Experiment) nainstalovali nové zařízení SuperCam. Jak říká Stanke, když se někde objeví nový teleskop nebo přístroj, astronomové ho obvykle vyzkoušejí na nějakém objektu souhvězdí Orinonu, které je v tomto směru velmi vděčné.
Pozorování mlhoviny Plamínek byla součástí programu APEX Large CO Heterodyne Orion Legacy Survey, s pozoruhodnou zkratkou „ALCOHOLS“. Jejich cílem bylo prozkoumat rádiové vlny vyzařované molekulami oxidu uhelnatého (CO) v mračnech souhvězdí Orionu. Právě oxid uhelnatý je molekulou, na kterou se zaměřuje zařízení SuperCam a sleduje díky ní rozsáhlé oblasti oblohy.
TIP: Teleskop Gemini South pořídil úžasný snímek mlhoviny Carina
Díky pozorováním oxidu uhelnatého mohou vědci mapovat velká mračna plynu, v nichž se rodí nové hvězdy. Ačkoliv se nám Plamínek jeví jako „oheň“, ve skutečnosti tuto mlhovinu tvoří chladný plyn, jehož teplota se obvykle pohybuje jen pár desítek stupňů nad absolutní nulou. Mlhovina Plamínek je aktivní hvězdnou porodnicí, ve které se skrývá řada mladých horkých hvězd.
ESO/Th. Stanke & ESO/J. Emerson/VISTA, Cambridge Astronomical Survey Unit, CC0
VědaFosilie ptakoještěra Balaenognathus maeuseri byla nalezena v německém lomu a byla popsána paleontology z Anglie, Německa a Mexika. (ilustrace: University of Portsmouth, Megan Jacobs, CC BY-SA 4.0)
HistorieRatibořický zámek pravděpodobně zažil nejedno dostaveníčko paní kněžny s Metternichem… (Wikimedia Commons, Kozuch, CC BY-SA 3.0 + Wikimedia Commons, CC0)
VědaV roce 2022 bylo objeveno pouhých 13 případů infekce vlasovcem medinským. Ještě v 80. letech minulého století jich byly miliony. (foto: The Carter Center, Louise Gubb, CC BY 4.0)