Pas vosí, muka strašlivá: Dámy v korzetu stahovaly pas na 34 centimetrů!

27.10.2020 - Olga Nivnická

Větu „Narovej se a zatáhni to břicho!“ zná z dětství nejspíš mnohá z nás. Naše prababičky s tím takový problém neměly. Vždyť přece nosily korzet! Sice jim na zdraví nepřidal, ale figuru měly jaksepatří lepou

<p>Srdce a plíce, zejména v dolní části, se stlačí, takže nemají dosti místa pro dýchání. Nositelce korzetu se tak při nadechnutí prudce zvedá poprsí, což působí na muže samozřejmě velmi svůdně.</p>

Srdce a plíce, zejména v dolní části, se stlačí, takže nemají dosti místa pro dýchání. Nositelce korzetu se tak při nadechnutí prudce zvedá poprsí, což působí na muže samozřejmě velmi svůdně.


Reklama

Snahy upravit své tvary se dají vystopovat až do neolitu! Nejstarší archeologické nálezy primitivních šněrovacích živůtků najdeme na soškách a freskách z Kréty, Asýrie či Egypta. Velikost pasu se zmenšovala různě velkými obručemi a širokými šněrovacími pásy. Pruhy látky omotané kolem hrudníku se nosily zase kvůli stažení příliš bujného poprsí. Antické Řekyně oblékaly řadu nad sebou utahovaných kožených opasků.

Tyranie 34 centimetrů

Zhruba ve 12. století se v Evropě začaly šít speciální šatové sukně zvané surcot, jež nosily muži i ženy. Měly podobu dlouhých rozšiřujících se košil, které si zejména ženy v pase stahovaly šňůrkou – a utahovaly čím dál víc. Nakonec se živůtky oddělily od sukní, v 15. století vznikaly první šněrovačky…

Itálie 16. století je jakousi kolébkou korzetů, které se nazývaly coche či cotte. Měly ocelové výztuže a potahovaly se hedvábím, brokátem či sametem. S Kateřinou Medicejskou, manželkou Jindřicha II. se dostávají i na francouzský dvůr. Stahovat si pas a hrudník svým dvorním dámám nakázala! Prý proto, aby neměly bujnější ňadra než ona…

Tvrdí se, že těhotné ženy se údajně musely vejít do 46 centimetrů! Sama Kateřina se však prý dost dlouho držela na třinácti palcích čili 34 centimetrech – samozřejmě po docela drastickém utažení. Jejímu synovi, králi Jindřichu III. prý štíhlý pas záviděl celý dvůr! Nutno dodat, že lidé byli dříve poněkud drobnější než dnes. 

Trpět pro krásu

Korzety se natrvalo zabydlely v dámském šatníku. Zejména pro urozené ženy se staly nezbytností, byť nijak levnou. Španělské korzety připomínaly malé oboustranné brnění a vytvářely postavu ve tvaru přesýpacích hodin. Na výztuhu se používalo dřevo, ocel, rohovina i velrybí kostice.

Francouzský filozof 16. století Michel de Montaigne se nestačil divit: „Jaké mučení jsou ochotny podstoupit, aby získaly štíhlou postavu ve španělském stylu? Pevně sešněrované a sevřené, dokud neutrpí hluboké rány na bocích přímo do živého masa – ano, někdy dokonce dokud z toho nezemřou?“

TIP: Pramáti podprsenka: Kus oblečení starý 532 let

I když alžbětinská Anglie válčila se Španělskem, tento módní import jí ani v nejmenším nevadil. Těsné korzety mohly vést k zplošťování a vtahování bradavek i zlomeným žebrům. Nasazovaly se i holčičkám někdy už před třetími narozeninami! Od druhé poloviny 17. století už korzety vyráběli specializovaní korzetiéři, kteří tak svými výtvory de facto ovlivňovali tvar ženského těla…

Korzetová disciplína

Na přelomu 18. a 19. století se v anglických nevěstincích rozmohla praktika zvaná korzetová disciplína. Zákazník při ní utahoval prostitutku do velmi úzkého korzetu tak mohutně, dokud nezačala omdlévat. S bezmocnou a občas i bezvládnou ženou si poté užíval dle libosti.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historie

Dnešní život se odehrává v sedě

Věda
Reklama

Kresba pratura ze 16. století. Poslední kus pratura uhynul v roce 1627.

Příroda

Loni probíhal na ISS experiment s cílem pochopit, jak se tělo přizpůsobuje mimozemskému prostředí. Hlavu a hruď astronautky Anne McClainové pokrývá několik senzorů sbírajících data o cirkadiánních rytmech.

Vesmír

Zaniklou obec dnes připomínají nově vysázené aleje i fotografie původních domů rozeseté v krajině. Na místo, kde kdysi stávala obec Fukov, upomíná také dřevěný kříž.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907